U příležitosti 86. narozenin romského aktivisty, politika, publicisty a spoluzakladatele Muzea romské kultury Karla Holomka zavzpomínáme na jeho osudy v socialistickém Československu

13. březen 2023

86. narozeniny oslavil významný romský aktivista, politik a publicista inženýr Karel Holomek. Už za socialismu působil v první české romské organizaci Svaz Cikánů-Romů a v 80. letech pracoval pro samizdatové nakladatelství. V polistopadovém období byl poslancem České národní rady za Občanské fórum a podílel se na založení Muzea romské kultury v Brně. Z rukou prezidenta Václava Havla obdržel v roce 2002 Medaili za zásluhy. Rozhlasovou gratulaci přináší Jana Šustová.

Karel Holomek se narodil v roce 1937 v Brně v rodině původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili na konci 17. století. Jeho otec Tomáš Holomek byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom v bývalém Československu. Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na strojní fakultě brněnské Vojenské akademie. Jeho další osudy popisuje dcera Jana Horváthová.

 „Zpočátku studoval vojenskou školu a byl i nadějný kádr. Ve svém mladém věku byl i přesvědčený komunista stejně jako jeho tatínek. Ale po vstupu vojsk Varšavské smlouvy při invazi v roce 1968 prohlédl. Řekla bych, že on byl vždy takový člověk až dětinský, naivní a upřímný a nikdy se neztotožňoval s nějakou falší. Takže tato situace u něho musela asi nastat. A určitě k tomu dopomohlo i to, že jeho švagrem byl Milan Šimečka, známý protirežimní spisovatel a disident, manžel sestry mojí maminky. Čili táta potom začal svět vidět reálněji a tím došlo k tomu odklonu od komunismu. Navíc on byl vyškrtnutý z komunistické strany.“

 Pro své výroky o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy byl Karel Holomek v roce 1968 z fakulty vyloučen.

 „On začínal na vojenské akademii už jako inženýr, jako vědecký kádr, který měl vědecký úkol studium spalovacích motorů a byl na to velký odborník. A potom když ho vyhodili z fakulty, tak hledal práci těžce. Našel ji až v podniku Geotest, který měl nákladní auta, takže se stal řidičem nákladních aut. Tam se dokonce stal lídrem těch řidičů nákladních aut, kde ve své velké statečnosti, ale i naivitě, si už někdy v tom roce 1974 dovolil veřejně v celém podniku mluvit proti režimu.“

 Potom přešel do Průmyslových staveb.

 „A i když byl vystudovaný inženýr, tak byl vedený jen jako dělník a tak byl i placený. Ale využívali ho prakticky jako inženýra, že byl černým stavbyvedoucím, zakládal například stavbu Jaderné elektrárny Dukovany, stavěl ropovod, různé vodní nádrže. Mnoho a mnoho staveb různě po republice, i v Litvínově. Komunisté s ním šíbovali. Dokonce jezdil pracovat na turnusy, to znamená, že 14 dní byl z domova pryč právě třeba i na Slovensku, v severních Čechách. A potom na jeden víkend jednou za 14 dní se vracel domů. Takže to bylo i hodně kruté. A já myslím, a i se v tom shoduji s maminkou, že on si to zdraví i fyzicky zničil, protože pracoval na těch stavbách v dešti, dělal těžkou práci. On byl velký dříč. I pro ten režim velmi poctivě pracoval. To bylo pro něj typické, že on všechno dělal poctivě. Takže i pro ten režim, se kterým nesouhlasil, poctivě pracoval pro blaho toho státu. Budoval ty stavby socialismu, dalo by se říct.“

 I to nejspíš přispělo k tomu, že v roce 2017 musel Karel Holomek ze zdravotních důvodů náhle svoji pozici aktivního bojovníka za práva Romů opustit. K jeho 86. narozeninám mu přejeme hodně zdraví a sil. Kaj tumenca džal Devloro sako džives / Ať je s Vámi Bůh každý den!

Spustit audio