Ukrajinské obilí zdemolovalo trh, prodáváme za ceny z roku 1994, stěžuje si Pýcha ze Zemědělského svazu
Část zemědělských organizací žádá po vládě splnění pěti podmínek, jinak hrozí protesty. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přislíbil splnění části z nich. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je to ale jen další slib, přičemž ty předchozí nebyly splněny. „Mám pocit, že ministr Výborný se nám snaží vyjít vstříc, ale čtyři další koaliční strany vůbec nechápou, jaká situace v zemědělství je.“
Zemědělský svaz podle Pýchy reprezentuje jak velké zemědělské firmy, tak i malé rodinné farmy, vláda se ale snaží zemědělce rozdělit:
Čtěte také
„Přišla s redistributivní platbou, tedy přerozdělením podpor od velkých k malým. Snaží se takto zemědělce rozdělit. A když to udělala, tak zjistila, že vlastně likviduje ty střední. Těm nyní dochází finanční zdroje, protože jim odebrali dotace,“ tvrdí předseda svazu s tím, že právě to považuje za největší problém.
Na podpoře malých zemědělců podle Pýchy není v principu nic špatného, poukazuje ale na to, že už před zavedením redistributivní platby byli zvýhodněni: na jednu korunu produkce dostávali 49 haléřů dotací, zatímco velcí zemědělci jen 18 haléřů.
Ustoupili jsme od požadavku na zvrácení redistribuce, ale pojďme udělat to, co pomůže všem zemědělcům, to jest nezdaňujte dotace.
Martin Pýcha
„Ustoupili jsme od požadavku na zvrácení redistribuce, ale pojďme udělat to, co pomůže všem zemědělcům, to jest nezdaňujte dotace. To je náš společný požadavek, který pomáhá malým i velkým,“ vybízí.
Ukrajinské obilí zpátky do Afriky
Pýcha zdůrazňuje, že zemědělci s počínajícím jarem spíše potřebují jezdit po polích než demonstrovat, ale situace je už velmi vážná – ostatně protestují zemědělci v celé Evropě. I ti čeští se musejí vyrovnávat s propadem cen komodit a ztrátou tradičních trhů.
Čtěte také
„My dnes prodáváme obilí za cenu jako v roce 1994, kdy mimochodem byla průměrná mzda asi 9600 korun. Představte si, že byste teď pracovali za takovou mzdu a měli uhradit všechny náklady,“ upozorňuje s tím, že Evropa je dnes plná ukrajinského obilí.
Zemědělci proto požadují, aby Unie zabránila dalšímu dovozu obilí a naopak pomohla ukrajinským zemědělcům dostat svou produkci do afrických zemí, kam tradičně vyváželi.
„Cena obilí je dnes okolo 3500 korun, ale náklady na dopravu z Ukrajiny do evropského přístavu jsou třeba 2500 korun. Proto to ukrajinský zemědělec raději prodá hned za hranicemi s co nejmenšími náklady. A proto se země jako Polsko, Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko tak brání a zavírají hranice, protože jim to zdemolovalo trh,“ vysvětluje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Světové kolébky zemědělských civilizací jsou teď závislé na dovozu potravin
Když ruská invaze na Ukrajinu přerušila dodávky obilí do světa, odhalilo to zároveň problém, podle kterého Blízký východ a subsaharská Afrika potřebují potraviny dovážet.
-
Karel Barták: Selská vzpoura v řadě zemí EU má dopady jak na zahraniční, tak na vnitřní politiku EU
Rumunsko, Polsko, Nizozemsko, pak Německo, následované Francií a Belgií. Všude stejný obrázek – traktory v ulicích, balíky slámy vysypané před úředními budovami.
-
Dvě hodiny po práci se věnujeme byrokracii. Pěstitel má být na poli, říká spolumajitel rodinné farmy
Jsou zemědělci naprosto závislí na evropských dotacích, nebo mohou prosperovat i bez nich? A co přesně obnáší byrokracie spojená s podnikáním v zemědělství?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.