Unesený izraelský voják stále v zajetí

Izrael jejich požadavky odmítl a nepropustil 1.500 palestinských vězňů a teroristé oznámili, že "Šalitův případ považují za uzavřený". Abú Mutaná, mluvčí Armády islámu, jedné ze skupin, které únos údajně provedly, nejprve prohlásil, že o osudu zajatého vojáka nebudou sděleny žádné informace, ale později dodal, že islám zakazuje vězně zabít. Izraelské vojenské kruhy soudí, že únosci Šalitovi neublíží, protože se obávají tvrdé izraelské odvety.

Připomeňme si stručně sled událostí. Gilad Šalit byl unesen do pásma Gazy minulou neděli; k činu se kromě dosud neznámé Armády islámu přihlásilo ozbrojené křídlo Hamasu a skupina Výbory lidového odporu. Následoval únos a vražda 18letého židovského osadníka Elijahua Ašeriho na Západním břehu Jordánu a tvrzení o dalších únosech, která se však ukázala jako falešná. Izraelská vojska vstoupila do pásma Gazy, zničila několik mostů a silnic a hlavní elektrárnu města Gazy, podnikla několik útoků na budovy palestinské vlády, zadržela 83 ministrů a poslanců vládního Hamasu a provedla výstražný přelet stíhačkami nad letním palácem syrského prezidenta Bašára Asada, který poskytuje útočiště nejpravděpodobnějšímu strůjci únosu, exilovému vůdci Hamasu Chálidu Mišalovi. Tím nejrazantnější část Operace Letní déšť v podstatě skončila. Její druhá fáze - obsazení pásma Gazy - byla ve čtvrtek pozastavena a armáda se nadále omezuje jen na cílené a zastrašující útoky, jako například na Islámskou univerzitu v městě Gaza v noci na dnešek. Čtyři brigády, které operují na severním okraji palestinského území, využívají příležitosti k likvidaci palestinských ramp k odpalování raket Kásam, nastražených min a podzemních tunelů. Armáda tak už několik dní na Hamas vyvíjí pouze minimální vojenský nátlak a první fáze operace dosáhla jen toho, že se ministři a další představitelé Hamasu, kteří zatím nebyli zatčeni, uchýlili do úkrytů, včetně premiéra Ismaíla Haníji

Hlavním důvodem k zastavení ofenzivy byla ochota izraelské vlády dát šanci diplomatickému jednání, v jehož čele stojí Egypt. Nátlak na Hamas, aby zajatého vojáka propustil, vyvíjí i řada dalších států, včetně Saúdské Arábie, a dokonce i Ruska.

Hamas odmítá Šalita propustit, aniž by za to něco získal. Spoléhá na zásadu Izraele, neponechat v rukou nepřítele ani jediného svého občana, ať už živého, nebo mrtvého, a už vůbec ne vojáka. Před dvěma a půl lety například izraelská vláda vyměnila s libanonským šíitským hnutím Hizballáh několik desítek vězňů za jediného izraelského civilistu a mrtvá těla tří izraelských vojáků a před půldruhým rokem osvobodila 170 Palestinců výměnou za jednoho izraelského agenta propuštěného Egyptem. Hamas se těší, že dosáhne osvobození značné části svých lidí, a s ním i obyčejní Palestinci - podle průzkumu nezávislé palestinské agentury MAAN si takové řešení krize přeje 84% obyvatel palestinských území.

Situaci celkem nezúčastněně sleduje předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Nahlas odsuzuje izraelskou agresi, ale tiše doufá, že Izrael za něj udělá špinavou práci a zneschopní vládu Hamasu. Její místo pak konečně zaujme Abbásovo hnutí Fatah, které o vůdčí pozici nepřestalo usilovat od prohraných lednových parlamentních voleb. Podle zdrojů Fatahu byl útok na izraelské vojenské stanoviště, který neplánovaně skončil únosem Gilada Šalita, záměrně načasován. Exilové vedení Hamasu tak chtělo zabránit zmírnění pozic své vlády, které měla přinést téměř uzavřená dohoda mezi Abbásem a Haníjou. Měla ukončit mezinárodní izolaci Palestinců implicitním uznáním Izraele a zřídit vládu národní jednoty, ve které by usedli zástupci všech palestinských frakcí. Akce exilového vedení Hamasu tak plně odhalila mocenský boj uvnitř hnutí, zejména mezi nekompromisním Mišalem a umírněnějším Haníjou. I když palestinský premiér oficiálně zachovává hamasovskou linii, analytikové se shodují, že o útoku předem nevěděl.

Dalším důvodem k pozastavení rozjeté izraelské operace Letní déšť jsou spory mezi izraelským premiérem Ehudem Olmertem, zastáncem tvrdšího řešení, a nezkušeným a hojně kritizovaným ministrem obrany Amirem Perecem, přívržencem diplomacie. Zastavení plánované invaze do pásma Gazy zmařilo efekt razantního postupu z minulého týdne a navodilo dojem vojenské bezradnosti. Izraelská média sledují vývoj událostí s rozpaky, nevolí a zklamáním, nostalgicky vzpomínají na brilantní záchrannou operaci stovky rukojmích v ugandském Entebbe před 30 lety a ptají se, jakou strategii vlastně vláda má. Většina se shoduje, že zpravodajské služby vůbec netuší, kde únosci zajatého Gilada Šalita drží, že jej snad nikdo ani nehledá a že neexistuje ani jediný důkaz, že je desátník stále naživu. Zároveň však uznávají, že záchranná operace by byla krajně nebezpečná a rukojmí by ji patrně nepřežil. Vojenští odborníci přesto soudí, že spoléhání na diplomatický um Egypta a zastavení stupňované bleskové operace bylo zásadní strategickou chybou.

Možná že se však nakonec přece jen podaří krizi ukončit diplomaticky - podle úterního vydání arabského deníku Al-Haját Izrael s únosci tajně jedná a je ochoten za Šalita vyměnit alespoň některé vězně, kteří nemají na svědomí vraždu. Al-Haját tvrdí, že by součástí dohody mělo být i zastavení palestinské raketové střelby na izraelská města.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání