Uplyne 60 let od Akce K
Před 60 lety, v noci ze 13. na 14. dubna provedl komunistický režim takzvanou Akci K. Násilně a nezákonně byly přepadeny kláštery a všichni členové mužských řeholních řádů byli internováni. Ve stejném roce o něco později proběhla ještě akce R, která byla zaměřena na internaci příslušnic ženských řeholních společenství.
Akce K znamenala pro řeholníky naprosto brutální zásah do jejich života. Uprostřed noci byli obklíčeni a přepadeni příslušníky SNB, StB a milicí. Ti řeholníkům oznámili, že klášter se „z vůle lidu ruší“. Historik Jaroslav Šebek k tomu uvádí.
Jaroslav Šebek: „Všichni řeholníci museli nastoupit do nákladních automobilů a byli odvezeni na předem určená internační místa. Tam byli vystaveni šikanám jak fyzickým tak psychickému týrání. Byl to velmi brutální zásah do celé kontinuity řeholního života u nás rozhodně z pohledu moderní doby a velmi fatálně tato záležitost ovlivnila i další církevní vývoj, protože řeholní společenství svým způsobem představovaly velmi silný spirituální prvek v českém katolicismu a představitelé řeholních společenství se výrazně podílely už v meziválečné době na duchovní obnově české katolické církve.“
Akce byla detailně připravovaná téměř tři čtvrtě roku. Členové řádů byli komunistickou mocí považováni za nepřátele státu a postup proti nim byl mimořádně krutý.
Jaroslav Šebek: „Takovou prvopočáteční akcí, která předznamenávala ten represivní stín, který se vznášel nad katolickou církví Československu, byla záležitost kolem číhošťského zázraku, tedy takzvaného číhošťského zázraku - zatčení a umučení kněze Josefa Toufara. Současně vlastně s tím dochází k zatýkání vedoucích představených řeholních společenství a dá se říct takovým předznamenáním akce K je monstrproces právě s představenými řeholních společenství, kde většina odsouzených dostala vysoké tresty.“
Komunistům se církevní řády zcela zlikvidovat nepodařilo, v roce 1968 došlo k částečné obnově řeholního života. Řádové sestry směly působit v charitativních a sociálních zařízeních. Už v době věznění vytvářeli řeholníci tajné komunity, které ve složitých podmínkách udržovaly řeholní život po dobu celé komunistické totality. Až v 90. letech se jim otevřela cesta k působení ve svobodných podmínkách.
