Uplynulo 55 let od vydání Pána prstenů
Od vydání trilogie Pán prstenů uplynulo 55 let. V každé generaci má přitom mnoho obdivovatelů a v poslední době se mu vyrovná pouze Harry Potter. Znamenalo vydání této knihy nějaký významný přelom v literatuře? Na to jsme se ptali religionisty a znalce Tolkienova díla Pavla Hoška.
Pavel Hošek: "Rozhodně k určitému zlomu došlo, i když je pravda, že Tolkien byl spíš člověkem, který velmi dobře vycítil určitý zlom, který tak trochu visel ve vzduchu. Prostě v době, kdy on psal svoje knihy, tak docházelo k určitému takovému vystřízlivění a únavě v evropské kultuře z toho realistického přístupu ke skutečnosti. A docházelo k takovému hnutí, které se později pojmenovalo jako návrat k okouzlení. A protože on psal vlastně velmi staromódně, psal způsobem, který byl bližší tomu, jak se psalo před nástupem modernismu a realismu a naturalismu, tak se neobyčejně trefil tím svým vkusem a způsobem psaní do toho, co právě viselo ve vzduchu."
Pán prstenů byl také několikrát zfilmován, v čem spočívá přitažlivost tohoto díla?
Pavel Hošek: "Já myslím, že v tom, co koneckonců podle Tolkiena byla jeho vlastní ambice. On napsal novou mytologii. A to právě v době, kdy ta evropská fantazie, trošičku už unavená tím vědeckotechnologickým pohledem na skutečnost, po nějaké nové mytologii toužila. A on tedy v tom svém díle sám se pokusil vytvořit novou mytologii pro Anglii a myslím si, že nejenom pro Anglii, ale takové to nové okouzlení fantazie, představivosti lidí, po kterém spousta čtenářů prahla, se skutečně podařilo zažehnout právě mimo jiné díky jeho literárnímu dílu. A protože jsme dneska zvyklejší na fantazii, která má nejenom knižní, ale i filmové provedení a zpracování, tak také ten jeho film vyvolává podobné reakce u současné generace."
Pán prstenů má hluboce duchovní podtext, musí se ale tak trochu luštit, byl to záměr autora?
Pavel Hošek: "Záměrem autora bylo, aby ten duchovní podtext, který v jeho díle rozhodně je, nebyl prvoplánově čitelný při prvním čtení. Tolkien byl hluboce věřící člověk, jeho dílo odráží hluboké křesťanské duchovní hodnoty, ale právě že ne jednoduše, ne příliš přímočaře, protože Tolkien se domníval, že když se věřící autor až příliš snaží ve svém díle moralizovat nebo kázat nebo sdělovat nějaké velké pravdy, tak to většinou dopadne špatně, je to nekvalitní umění. To znamená, že v jeho díle je to jeho duchovní zakotvení přítomno až ve druhém nebo ve třetím plánu a je potřeba ho skutečně číst a také číst mezi řádky, aby člověku některé jenom naznačené souvislosti vyvstali před očima, aby si spojil to, co Tolkien vyjadřuje jaksi spontánně, aniž by chtěl mentorovat a kázat, tak přece jenom, protože to byly rozhodující hodnoty pro jeho život, tak v tom díle nějak přicházejí ke slovu."
