Utrpení na konci války: Pardubickým krajem projížděly transporty smrti
Definitivnímu konci 2. světové války před 80 lety předcházelo osvobození území postupující frontou. 27. ledna dorazila Rudá armáda do Osvětimi, Němci ale tábor evakuovali několik dní před tím. Snažili se zahladit stopy a vězně poslali na pochody smrti a transporty je přepravovali na západ, do vnitrozemí. Tyto transporty projížděly i Pardubicemi.
„Většina pramenů, které k té události máme je až poválečných, kdy od podzimu 1945 do poloviny roku 1946 proběhlo několik dotazníkových akcí. Jednak po linii ministerstva vnitra, tak po linii ministerstva ochrany páce a sociální péče, kdy byly osloveny jednak železniční stanice, tak stanice Sboru národní bezpečnosti, čili do té doby četnické stanice, aby podaly informace a svědectví o transportech smrti, které v období zimy a jara 1945 procházely přes jejich území. Dnes jsou ta hlášení uložena v Národním archivu a v Archivu bezpečnostních složek,“ vysvětluje Petr Mücke ze Státního okresního archivu Pardubice.
Rozkaz k evakuaci Osvětimi před blížící se Rudou armádou byl vdán 17. ledna. „V následujících dnech byly vězni jak z Osvětimi, tak z pobočných táboru hnáni nejvíce do Gliwic vzdálených zhruba 60 km, kde byli vězni nakládáni do vlaků a odváženi do jiných koncentračních táborů na území Německa, nebo Rakouska. Dva z těch transportů projížděly 24. ledna přes Pardubice a naši hlavní železniční trať.“
Filmové záběry transportu
Memorial Auschwitz nedávno zveřejnil filmové záběry jednoho z vlaků. „Je to unikátní materiál, úplně neuvěřitelný. Tohle se neodvážil nikdo ani fotografovat a my ho máme nafilmovaný z Kolína. Jistý inženýr Kremer, patrně ukrytý v jedné z nádražních budov, na osmimilimetrovou kameru pořídil amatérský záznam, kdy tenhle vlak odjíždí z kolínského nádraží,“ říká Petr Mücke.
„Těžko říct, kolik vězňů se dožilo konce druhé světové války. Samozřejmě na konci tohoto strastiplného putování je nečekala žádná spása, nebo zdravotní péče. Čekal tam na ně zase jenom koncentrační tábor. Pokud se dožili jarních měsíců, tak si v dubnu velmi pravděpodobně ten pochod zopakovali. Jak Buchenwald, tak Flossenbürg byly v dubnu evakuovány, tentokrát před Američany. Pochody smrti odtud směřovaly do Dachau, kde se ti, kteří přežil, dočkali osvobození.“
Identifikace mrtvých
Za oběma transporty zůstávaly podél trati desítky zemřelých a zabitých. „Těla musela být pohřbívána v rychlosti na nejbližším hřbitově bez nějakých okázalostí. V mnoha případech byla zaznamenána evidenční čísla, která měli vytetována na předloktí. Problém je, že evidence vězňů z Osvětimi se dochovala jen torzovitě, takže přesně identifikovat lze jen nepatrnou část vězňů. Když se budeme bavit o pardubickém okrese, tak z těchto transportů je zde pohřbeno 52 osob. Jméno ale známe jen u jedenácti z nich,“ dodává Petr Mücke.
23. ledna se na pardubickém hřbitově v 16 hodin odehraje pietní akt za zemřelé. O den později, 24. ledna, si zemřelé připomenou v Brandýse nad Orlicí u kostela Nanebevstoupení Páně, ve stejný den se pietní akt odehraje v Zámrsku na hřbitově. Další připomínka bude v pondělí 27. ledna ve Srubech od 16:30 na hřbitově.
Jaké podmínky panovaly ve vlacích? Pokusil se někdo o útěk? A kam vlaky mířily? Poslechněte si záznam celého rozhovoru.
Související
-
Vlaky smrti projížděly před 79 lety Pardubickým krajem. Po obětech zůstala jen čísla
24. ledna 1945 projely Pardubickým krajem vlaky se zuboženými vězni z koncentračních táborů v Polsku. Podél trasy vyhazovali z vlaku ty, kteří transport nepřežili.
-
Zmizelé židovské příběhy
Žili mezi námi, byli to naši sousedé, spolužáci, přátelé. Druhou světovou válku jich přežilo tak málo, že k obnově židovských obcí už v mnoha městech nemohlo dojít.
-
Nejhorší byly transporty na východ
Aby čtrnáctiletá Miluška nemusela na nucené práce do Německa, sehnal ji tatínek práci na nádraží v Kyšperku. Přes tamní železniční uzel projely tisíce transportů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.