V Izraeli se blíží parlamentní volby

23. březen 2006

Přes pět milionů izraelských voličů bude 28. března vybírat z 16 politických stran, ale převážnou většinu křesel v Knesetu si mezi sebou rozdělí jen tři: nová pravostředová Kadima v čele s úřadujícím premiérem Ehudem Olmertem, kterou vloni založil premiér Ariel Šaron, levicová Strana práce se svým vůdcem Amirem Perecem a pravicový Likud Binjamina Netanjahua.

Průzkumy už od založení Kadimy naznačují, že suverénním vítězem voleb bude právě ona, a tak půjde v úterý zřejmě jen o přesný počet jednotlivých křesel, který naznačí složení povolební vládní koalice. Při jejím vytváření pak bude hrát roli i výsledek menších stran, jako je ultraortodoxní Šas, nově spojená Národní náboženská strana s Národním svazem nebo Jisrael Bejtenu, který má své příznivce mezi ruskými přistěhovalci. Podle posledního šetření by Kadima mohla ve 120tičlenném parlamentu získat zhruba 35 křesel, Strana práce až 20 a Likud 14, ale skoro 20% voličů je dosud nerozhodnutých.

Vítězem se tedy zřejmě stane Kadima, i když jí preference od záchvatu mrtvice Ariela Šarona počátkem ledna nepřetržitě klesají. Kromě Ehuda Olmerta za ni kandiduje nositel Nobelovy ceny míru a bývalý předseda Strany práce Šimon Peres, současná ministryně zahraničí Cipi Livni nebo ministr obrany Šaul Mofaz. Kadima svou kampaň založila na osobnosti svého zakladatele Šarona, v jehož šlépějích hodlá kráčet i bez jeho přímé účasti. Volebním programem Kadimy je vytyčení konečných hranic Izraele do roku 2010 a zrušení dalších židovských osad na Západním břehu Jordánu. Ehud Olmert chce nové palestinské samosprávě dát určitý čas na rozmyšlenou, zda chce s Izraelem jednat, a pokud odmítne spolupracovat, bude izraelská vláda svůj program naplňovat jednostranně. V praxi to znamená, že jestli Hamas neuzná existenci Izraele, nezřekne se násilí a nebude respektovat uzavřené izraelsko-palestinské dohody, určí Izrael sám, kudy povede trasa bezpečnostní zdi, která bude představovat konečnou izraelskou hranici.

Strana práce láká voliče především na sociální témata. Amir Perec chce bojovat proti chudobě, zmenšit propast mezi bohatými a chudými a zvýšit minimální mzdu. Podporuje i jednostrannou evakuaci osadníků, ale ani on nechce vyklidit celý Západní břeh, jak by si to přáli Palestinci. Největší bloky osídlení mají natrvalo zůstat Izraeli podle programu všech politických uskupení. Strana práce však na rozdíl od Kadimy podporuje jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, i když bude vládnout teroristický Hamas. Amir Perec má však v očích mnoha voličů nedostatky: především mu scházejí politické zkušenosti a řada Izraelců se také obává, že by nedokázal zajistit bezpečnost země.

Pravicový Likud v podstatě žádné osady vyklidit nehodlá a slibuje, že Izraeli zachová údolí Jordánu, sjednocený Jeruzalém a Judskou poušť. Nabízí nekompromisní postoj vůči Hamasu a zajištění bezpečnosti železnou rukou. Binjamin Netanjahu kritizuje Olmertův plán jako další dárek teroristům, aniž by za něj Izrael něco získal, tak jak tomu bylo v případě stažení z pásma Gazy, které se stalo hnízdem teroristů a pomohlo k moci Hamasu. Likud také slibuje ekonomickou prosperitu; opírá se při tom o úspěchy Netanjahua, který jako ministr financí v Šaronově vládě vyvedl zemi z hospodářské krize. Za Likud také kandiduje bývalý ministr zahraničí v Šaronově vládě Silvan Šalom nebo známý odpůrce evakuace osad Natan Šaranský. Netanjahua však veřejnost považuje za příliš tvrdého vůdce, jehož politika minimálních ústupků v době, kdy byl premiérem, nic dobrého nepřinesla.

Právě Netanjahu nazval nadcházející volby "referendem o dalším vyklízení osad". Zatímco Strana práce a Likud jsou v této otázce spíš nekonkrétní, Ehud Olmert nastínil své povolební plány jasně. Pokud Kadima zvítězí, nikdo mu nebude moci vytknout, že ke svým jednostranným krokům nemá mandát. I když chce dát Olmert Hamasu čas na zmírnění postoje, nečeká je a jednání s ním nepředpokládá.

Spustit audio