V Maďarsku vyhrála opozice

Tento úspěch socialisté spolu s koaličním Svazem svobodných demokratů letos nedokázali zopakovat. Příčina je jasná: vedle nepopulárních a hlavně předem neslibovaných opatření, která vláda Ference Gyurcsánye začala zavádět po jarních parlamentních volbách, se pod včerejší chabý výsledek levice v komunálních volbách podepsala politická kultura, doprovázející politiku utahování opasků. Připomeňme, že čtrnáct dní před včerejším hlasováním pronikla na veřejnost nahrávka z jarního jednání nově zvolených socialistických poslanců. Premiér Gyurcsány před nimi nejenže obhajoval nutnost zavedení úsporného balíčku, který je předpokladem snížení prohlubujícího se deficitu státního rozpočtu, ale vulgárním slovníkem také přiznal, že jeho vláda celé dva roky lhala o skutečném stavu ekonomiky země. Výsledkem byly bouřlivé demonstrace požadující premiérovo odstoupení.

Gyurcsány tuto výzvu odmítal před volbami a odmítl ji i v neděli večer, kdy už bylo jasné, jak volby dopadly. V dvoumilionové Budapešti post primátora sice těsně obhájil liberál Gábor Demszky, představitel vládní koalice ve vedení metropole, ve zbylé části země však bodovaly hlavně opoziční strany. Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána vyhrál v 18 z 19 krajských parlamentů a získal také většinu v 23 větších městech. Před čtyřmi roky dokázali socialisté prosadit svého primátora v 17 z nich, letos jen v sedmi. Fidesz a další opoziční síly dostaly celkem přes 52 procent hlasů, vládní blok získal necelých 38 procent.

K těm, kdo před nedělními volbami vyzvali předsedu vlády k demisi, patřil i bývalý prezident Ferenc Mádl. Považoval to tak trochu i za otázku osobní cti, neboť to byl on, kdo předloni žádal parlament o vyslovení důvěry novému premiérovi Gyurcsányovi, který v polovině volebního období střídal ve vedení kabinetu Pétera Medgyessyho. Současná hlava státu se odmítala zapojit do předvolebního klání otevřenějším vystoupením. Až včera László Sólyom čekal jen po nezbytně nutnou dobu - než se zavřely volební místnosti. Ve svém povolebním vystoupení, kdy ještě nebyla známa vůle voličů, vyzval poslance, aby o případném odchodu předsedy vlády rozhodli svým hlasováním. Prezident zdůraznil, že premiér odmítá uznat, že použil nepřípustné prostředky k udržení moci, což podkopává důvěru v demokracii. Důvěru ve vládu může podle Sólyoma obnovit jedině parlament.

Ani tento prezidentův apel a prohlášení lídra opozice Orbána, že voliči v nedělních volbách vlastně sesadili premiéra z jeho postu, ovšem s největší pravděpodobností nic nezmění. Socialisté za svým premiérem stojí jako jeden muž a jejich koaliční partner svobodní demokraté opakovaně ujišťují, že zůstanou součástí vládní koalice, dokud ta bude nástrojem k prosazování nutných reforem. Případný odchod liberálů do opozice by ale pro socialisty znamenal ztrátu většiny v jednokomorém maďarském parlamentu.

Jakkoli se někdy může zdát, že liberálové jsou se svými dvaceti poslanci vedle 190 socialistických zákonodárců jen jakýmsi kosmetickým doplňkem ve vládní koalici, jejich rozhodnutí může být mimořádně vlivné. Tak tomu bylo například loni při výběru hlavy státu, kdy socialisté prosazovali svojí šéfku parlamentu. Jelikož ta se liberálům zdála být příliš stranickou kandidátkou na tuto funkci, podpořili nakonec kandidáta opozice, tvůrce současné maďarské ústavy László Sólyoma. Člověka, který svou nedělní výzvou, aby o osudu premiéra hlasoval parlament, podle mnoha socialistů přilévá olej do ohně současných protivládních nálad.

Sečteno a podtrženo: ať už mluvil premiér Gyurcsány pravdu před jarními volbami, po nichž se přiznal k předvolební lži, či naopak po nich, anebo lže dosud, jisté je jedno: i kdyby si své rozhodné proreformní úsilí rozmyslel, koaliční partner, máme-li věřit jeho slovu, mu to nedovolí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .