V Rusku musí přijít změna zevnitř, říká rusistka Alena Machoninová. Její román Hella získal Magnesii Literu za rok 2023
„Pociťuji, že zájem o rusky psanou literaturu v Česku teď není, a to ani o tu otevřeně protirežimní. Já to ale budu dál zkoušet, je to má profese,“ říká Alena Machoninová, která v Moskvě a okolí žila posledních zhruba dvacet let. Hana Slívová s ní ve Vizitce mluvila o jejím komplikovaném vztahu k překladu, o situaci před ruskými prezidentskými volbami i debutovém románu Hella; osud knižní hrdiny Heleny Frischerové se autorky dotýká v mnoha ohledech.
Román Aleny Machoninové Hella získal ocenění Kniha roku v rámci Magnesie Litery za rok 2023.
Související
-
S urnou napříč Ruskem a ruské osudy české Židovky. Dvě knihy, které spojuje jméno Aleny Machoninové
Jak fascinující může být vyprávění o smrti, umírání a loučení provázené nesmyslnou byrokracií v současném Rusku?
-
Pořád jsem ještě málo Finem. Každá nová kniha přináší další zradu, říká překladatel Vladimír Piskoř
K finštině, jak říká, se dostal omylem. Původně chtěl studovat ruštinu a angličtinu, ale tato kombinace se v 80. letech na pražské Filosofické fakultě studovat nedala.
-
Ten pocit byl nepopsatelný. Petr Vidlák mluví o prvním setkání s texty Olgy Tokarczukové
Nijak vznešený jazyk, zato příjemně neobvyklá přirovnání, která překladatele nutí hledat alternativy – tak popisuje výrazivo slavné polské spisovatelky Olgy Tokarczukové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
