Valné shromáždění jedná o krizi i bezpečnosti
Ještě před měsícem bylo každému jasné, že nadcházejícímu 63. Valnému shromáždění OSN budou dominovat otázky jako je terorismus, válka v Iráku nebo íránský jaderný program. Vzhledem k novým okolnostem na světových finančních trzích nakonec hlavy států a šéfové vlád mnoha států museli změnit své plány a hovořilo se většinou o hospodářských záležitostech.
Mluvilo se tedy převážně o prostředcích k maximálně rychlému a efektivnímu vyřešení takzvané globální krize, která měla počátky v krachu někoklika amerických investičních bank. K situaci se samozřejmě vyjádřil George Bush, což byl pravděpodobně jeho poslední projev k OSN ve funkci amerického prezidenta. Bush ujistil své kolegy, že USA se snaží krizi vyřešit. Americká vláda hodlá vykoupit od finančních institucí špatná aktiva za celkem 700 miliard dolarů, a ty po stabilizaci trhu opět prodat.
Podle některých názorů tím americká administrativa porušuje hranice omezené vlády a příliš zasahuje do tržních mechanismů. Převažující tón na newyorském zasedání valného shromáždění byl ovšem ještě mnohem méně nakloněn liberálním řešením. Například Nicholas Sarkozy, který mluvil chvíli po Bushovi, vyzval ke svolání zvláštního summitu věnovaného pouze současné krizi a prohlásil, že svět příliš dlouho otálel s vytvořením institucí takzvaného regulovaného kapitalismu. Francouzský prezident také vyzval k rozšíření skupiny G8 o další velké ekonomiky, konkrétně o Čínu, Indii, Jižní Afriku, Mexiko a právě Brazílii. Evropská unie by podle Sarkozyho měla perspektivně vytvořit společný prostor s Ruskem. Brazilský prezident Lula da Silva zas ze současné krize obvinil nezodpovědné spekulanty, které pohání nenasytnost bez hranic.
Politické a bezpečnostní problémy byly hospodářskými obavami z hlavního jednání Valného shromáždění odsunuty, ale ne zcela potlačeny. Prezident Bush ve svém projevu například obvinil Sýrii a Írán z podpory terorismu a zdůraznil, že násilí nemá v moderním světě místo. Poukázal také na nebezpečí šíření jaderných zbraní. Shodou okolností Severní Korea jen krátce před začátkem zasedání vyhostila mezinárodní jaderné inspektory a ohlásila znovuotevření svého komplexu v Jongbjonu. George Bush také vyzval OSN, aby na Írán a Severní Koreu uvalila nové sankce, protože obě porušují své závazky a ohrožují ostatní země. Komentář agentury AP poukazuje na to, že Bush, který před několika lety prorokoval OSN, že se stane irelevantní, nyní naopak konstatoval, že mnohonárodnostní organizace jsou nyní potřebnější než dříve právě pro řešení takových otázek, jako je boj s terorismem a extremismem.
Den po Bushovi mluvil i jeho íránský protějšek Mahmúd Ahmadínežád. Ten svůj projev postavil na kritice západu a zejména Spojených států. Ahmadínežád například obvinil skupinu "násilnických mocností" z toho, že se snaží zlikvidovat mírumilovný íránský jaderný program pod falešnými záminkami. Ubezpečil své posluchače, že nebezpečné země, jako jsou USA a nebo Izrael jsou na sestupu a brzy zaniknou.
Na Spojené státy zaútočil i bolivijský prezident Evo Morales, který USA nepřímo obvinil z toho, že podporují terorismus v jeho zemi. Část bolivijských provincií se snaží i pomocí ozbrojeného násilí získat větší autonomii, a Washington dosud váhal s označením těchto sil jako teroristického hnutí. Tradiční nepřítel Washingtonu - venezuelský prezident Hugo Chávez - dokonce do New Yorku ani nedorazil, a místo toho navštívil Čínu, kde velebil Mao Ce Tunga a doporučoval četbu Leninových spisů. Podle Cháveze je pro Venezuelu důležitější být v Číně než v New Yorku. Venezuela hodlá přesměrovat část svého ropného exportu z USA do Číny, a to je opravdu v mnoha ohledech závažnější zpráva než případná Chávezova přítomnost na jednání Valného shromáždění.
V New Yorku se samozřejmě projevila nedávná roztržka mezi západem a Moskvou týkající se ruského vpádu do Gruzie. Na středu je plánováno setkání americké ministryně zahraničních věcí Condoleezzy Riceové s jejím ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Také zástupci všech 27 zemí Evropské unie se setkali na okraj jednání OSN s ruskými ministrem zahraničí, aby s ním jednali o vzájemných vztazích. Dokonce i konstruktivně naladěný prezident Sarkozy, který nabídl Rusku sloučení ekonomických prostorů sedma-dvacítky a Ruska otevřeně řekl, že pro Unii použití síly při řešení sporů je neakceptovatelné. Podle informací českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga sice Lavrov přátelsky, ale velice tvrdě zopakoval ruská stanoviska ke gruzínské i íránské otázce. O chystaném radaru v České republice podle Karla Schwarzenberga řeč nebyla. Podle ministra zahraničí je jasné, že Rusko žádnou hrozbu necítí, ale potřebuje ukázat, že má i nadále vliv v zemích bývalé Varšavské smlouvy.
Karel Schwarzenberg během dosavadních jednání podepsal za Českou republiku mezinárodní dohodu o tropickém dřevě, která má přispět k efektivnějšímu boji proti kácení deštných pralesů. Jak se český ministr zahraničí vyjádřil, on sám je lesník a ví, jakou spoušť dokáže bezmezné kácení způsobit.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
