Vánoční bohoslužby na rozhlasových vlnách
Vánoce jsou svátky plné poezie, zvláštní nálady, kdy jsme citlivější pro tajemství, které bylo už v dobách starých Keltů a Slovanů spojováno se zimním slunovratem. Možná proto se návštěva půlnoční mše stala oblíbeným rituálem v mnoha rodinách a to i tam, kde se jinak do kostela nechodí. Tradičně se půlnoční bohoslužby můžete zúčastnit i prostřednictvím rozhlasového přímého přenosu, k němuž Vás teď pozveme.
Tichá noc, svatá noc 24. prosince je jeden z nejposvátnějších okamžiků křesťanského roku, kterým začínají Vánoce. Uprostřed noci se narodilo dítě, podobně jako v tmách se rodí světlo, jak čteme v Bibli u proroka Izajáše nebo v prologu k Janovu evangeliu. Možná proto lidé mají potřebu v této noci putovat tmou do světlem prozářeného kostela.
Tato slavnost světla uprostřed tmy, lásky uprostřed nenávisti, naděje uprostřed beznaděje promlouvala k lidem ve všech dobách. I za komunistické totality se na půlnočních scházeli lidé, pro něž byla tato symbolika sdílná i když ztráceli náboženskou řeč.
I dnes se v tuto noc naplňují kostely těmi, kteří tam běžně nechodí a faráři musí hledat způsob, jak je oslovit, což je velmi náročný úkol, říká profesor Tomáš Halík, duchovní akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora, odkud Český rozhlas letošní půlnoční přenáší.
„Mše je plodem tisícileté kultury, je to specifický jazyk, kde nejenom každé slovo, ale i gesto liturgická barva, liturgické předměty mají svůj význam, do kterého by měl být člověk zasvěcen. Takže když se bez toho zasvěcení, bez tohoto liturgického vzdělání octne někdo na bohoslužbě, tak je to často, jako když slyší nějaký cizí jazyk. Jistě lidé, kteří se třeba nikdy neučili francouzsky a slyší francouzský text, tak někteří jsou podmaněni tou libozvučností toho cizího jazyka a některé v tomto smyslu inspiruje i ta bohoslužba, i když jí přesně nerozumějí. Pro někoho je to prostě cizí jazyk který ho uvádí do rozpaků nebo ho také dráždí.“
A tak i půlnoční kázání je pro duchovní výzvou.
„Samozřejmě i během roku se snažím oslovit ty hledající lidi, kteří nejsou zakotveni v té církevní tradici, nerozumí příliš tomu církevnímu jazyku, ale přece jenom na ty vánoční svátky přichází daleko pestřejší škála lidí. A pro mě je to hodně náročný úkol, o kterém vždycky musím přemýšlet, jakým způsobem je oslovit.“
Návštěva vánoční bohoslužby bývá také kulturním zážitkem. Důležitou roli hraje celé prostředí kostela, architektura a především hudba.
„My u Salvátora nepraktikujeme takovou tu obecnou českou tradici za každou cenu hrát takzvanou Rybovku. Také jsme jí několikrát hráli a v tom případě se jí snažíme hrát v té originální Rybově verzi, ale v posledních letech jsme se spíš obrátili k tradici hrát latinskou hudbu takovou, která v tom kostele vlastně zněla ve Staré Praze.“
Říká salvátorský varhaník a odborník na barokní hudbu Robert Hugo.
„V tomto duchu hrajeme letos Zelenkovu Misu nativitatis, která se dokonce zachovala přímo v jezuitských archivech.“
Uslyšíte ji v podání souboru Capella Regia pod vedením Roberta Huga. Půlnoční mši si můžete naladit na Dvojce a Šestce Českého rozhlasu.
Tím ale naše duchoví rozhlasová nabídka nekončí, na Boží hod vánoční vás v 9:00 pozveme do kostela Českobratrské církve evangelické U Jákobova Žebříku v Praze – Kobylisích a na Štěpána 26. 12. se v 9:00 hodin podíváme prostřednictvím rozhlasových vln do chrámu sv. Mikuláše na pražském Staroměstském náměstí. Oba přenosy vysílá Český rozhlas Dvojka.
