Velké malé zprávy 7. června 2006

Také se vám chce po vydatném jídle spát a až teď si uvědomujete, že vlastně ani nevíte proč? Vědci se snaží zjistit příčinu už dlouho, ale až nyní ji objasnili docela. Vědělo se, že se člověk cítí po větším jídle unavený, protože mu stoupne hladina glukózy v krvi.

Až teď se ale podle časopisu New Scientist podařilo britským vědcům zjistit, že vysoká hladina cukru vypne v mozku z činnosti buňky, které nás drží v bdělém stavu. Jmenují se orexin neurony a jsou uloženy v hypothalamu. Tělo nám tím podle Denise Burdakova z univerzity v Manchesteru říká, abychom si odpočinuli a uchovali energii, kterou jsme jídlem nabrali.

Stejně jsou na tom i zvířata. Objevení funkce orexin neuronů také vysvětluje, proč se lidem špatně usíná, když jsou hladoví. Orexin neurony totiž udržují hladového člověka v bdělém stavu a nutí ho, aby si šel shánět potravu. Velmi citlivé orexin neurony mají v našem těle i daleko závažnější funkce - ovlivňují chutě a rychlost metabolismu a jen nepatrná změna v jejich chování může vést k obezitě.

Vybíráte letní dovolenou? Pak pozor na "pasti", které vám mohou přichystat katalogy cestovních kanceláří. Německý deník Süddeutsche Zeitung sestavil malý výkladový slovník z jazyka "katalogisch", tedy řeči katalogů. Řada pasáží zaujala našeho berlínského zpravodaje Jiřího Hoška.

Hošek: Podle německého deníku byste při listování katalogy měli odložit růžové brýle a zbystřit pozornost. Že hotel leží přímo u moře třeba často znamená, že byste měli raději počítat s krátkou jízdou autem nebo autobusem, než se na pláž dostanete. Na pláž je to jen 20 minut, stojí optimisticky v katalogu. Ale jak? Pěšky, po kolenou nebo snad na šlapadle? To se už nedozvíte.

Hanebná zrada se může skrývat za slibně znějícím světlým a příjemným pokojem zařízeném ve stylu typickém pro tu kterou zemi. Tahle charakteristika se totiž hodí na kdejakou špeluňku. Pozor také na mezinárodní kuchyni, varuje Süddeutsche Zeitung, ta může nápadně připomínat stravu ve vaší závodní kantýně. Konečně i pokoj s výhledem na moře může obsahovat nějaké to ale. Třeba jiný hotel, který ve výhledu jako naschvál brání.

Mozartova hudba má dosud netušené účinky na lidské zdraví. Tvrdí to alespoň brazilští lékaři, podle kterých poslech Mozartovy sonáty pro dva klavíry zlepšil vidění u lidí trpících zeleným očním zákalem. Skupina, která před testem deset minut poslouchala Mozartovu hudbu, dokázala rychleji zaostřit a měla přesnější vidění než ti, kteří před testem jen seděli deset minut v tichu.

A nejen to! Jak uvádí na svých internetových stránkách BBC, u zdravých lidí se pod vlivem Mozartovy hudby zlepšily matematické schopnosti, časoprostorová orientace, učení a zkvalitnil se přenos informace z oka do mozku. Nutno ovšem dodat, že "Mozartův efekt", jak jej vědci nazývají, má jen krátké trvání po deseti minutách vymizí.

Vědecký tým z laboratoře Santa Casa v Sao Paulu nyní prověřuje další možné účinky Mozartovy hudby na člověka. Proč se ve výzkumech soustředí jen na Mozarta, se BBC nezmiňuje.