Velké změny
Říká se, že změna je život a v tomto smyslu si v těchto dnech života doopravdy užíváme. Mění se všechno možné. Začněme u plynu, který je dražší o dvanáct procent. Bydlení v bytě s regulovaným nájemným podražilo o čtyři procenta. Příjemnou změnou je naopak zlevnění bionafty. 1. červencem u nás skončila veškerá opatření proti zavlečení slintavky a vstoupil v platnost nový matriční zákon.
Možná již dnes bude některá novorozená holčička zapsána jako Anna Marie Novák. Mění se také ceny některých léků a také kuřáky čeká změna - zvýšení spotřební daně u cigaret je dobrým důvodem opět se jednou pokusit s kouřením skoncovat. Takto bychom ve výčtu změn mohli dlouho pokračovat, ale nemělo by nám uniknout, že jsou i věci, které se nemění.
Den má nadále dvacet čtyři hodiny, nepřestává se jezdit vpravo a pokračuje diskuse o veřejném dluhu. Tento pozoruhodný seriál, ve kterém se populární formou besedy s prominentními politiky dozvídáme, jak vlastně naše vlády hospodařily a hospodaří, v neděli na Nově pokračoval dalším vydařeným dílem. Místopředseda vlády se s šéfem čtyřkoaliční stínové vlády neshodli na tom, zda český dluh vztažený k HDP činí ve světě jedinečných dvacet procent, anebo méně lichotivých čtyřicet pět. K dluhu, který současná vláda převzala po těch minulých a převedením do Konsolidační banky jej zveřejnila, je totiž podle nesmluvní opozice třeba přidat státní záruky v objemu asi šestnácti procent, anebo sto šedesát miliard, které se vypařily z IPB, než stát konečně zakročil.
Jaký je skutečný dluh se neví, ale ve světě údajně běžných šedesát procent HDP to prý zatím není. Nakonec abychom ještě vládám za jejich šetrnost děkovali.
