Veselí před půstem
Letos se nám doba karnevalů, masopustů a plesů poněkud prodlouží. Popeleční středa, kterou začíná období půstu, připadá až na 9. března. Jak se na dobu hojnosti a veselí dívá známý lanškrounský římskokatolický farář Zbigniew Czendlik, o tom s ním hovořila Věra Pavlasová.
Pane faráři, až do Popeleční středy, tedy 9. března, máme období bohatého stolu a zábavy. Co to znamená pro křesťany? Je to o tom, že třeba i v tom kostele je to veselejší?
„Víte, já na to období před postní dobou nejsem moc odborník, nejsem odborník na masopust a na karnevaly. Ale je to vždycky takové období, kdy se lidi obzvlášť veselí, protože pak jim přijde 40 dnů utahování opasků, půstu, odříkávání se. Takže lidi se snaží to maximálně vesele prožít. Já jsem osobně rád, že i v našem městě Lanškrouně vznikla tradice masopustních průvodů, takových těch maškarních průvodů, takže lidé se baví, radují se, občerství se nějakým grogem nebo svařeným vínem, no a pak přichází ta doba od Popeleční středy. Letos je to 9. března a budeme se připravovat na ty největší svátky – Velikonoční svátky, které jsou letos maximálně pozdě, protože prakticky Velikonoce máme koncem dubna na svatého Jiří, takže poslední neděle v dubnu bude Velikonoční a pak další to už bude první máj, takže mimořádně pozdě budeme mít letos Velikonoce.“
Je z Vašeho pohledu složité pro věřící lidi přeorientovat se z toho období veselí do období půstu a dodržují vůbec půst?
„To období veselí spíš je formou takové té tradice, která tady vzniká. Není to něco takového přirozeného, abychom se jakoby teď před postní dobou spontánně bavili, jásali a radovali. Takže myslím si, že to jsou takové normální obyčejné dny. Lidé se spíš v té době před Popeleční středou baví, a to je další forma toho veselí, a to jsou různé plesy, které se odehrávají, takže to patří k tomuto období. I já připravuji už na příští rok náš farní ples, na ten čas před Popeleční středou. Myslím si, že v současné době lidé jsou docela takoví… nebo tedy tváří se nešťastně, a nejen tváří, oni jsou možná někde uvnitř nešťastní, mají spoustu různých problémů, víme, že ekonomická situace našich rodin a lidí není úplně veselá, někdo zápasí s prací. Takže si myslím, že taková chvilka odreagování je poměrně dobrá.“
Pane faráři, co říkáte na to, že podle zvyklostí a křesťanské víry by Popeleční středou měly končit takové ty plesy, masopusty? Při tom u nás v České republice pokračují.
„Já jsem osobně rád za to obnovení různých masopustních průvodů, hlavně z toho důvodu, že do povědomí lidí se dostává, kdy začíná postní doba a kdy končí doba karnevalů. Musím říct, že v tom máme trošku guláš a nevíme, že doba po Popeleční středě je dobou, kdy už by se neměly konat maškarní průvody, neměly by se konat plesy. Vidíme to v záběrech televize, když jsou přenosy, například obrázky z Ria, kde je vyhlášený velký karneval a tím posledním dnem karnevalu je úterý před Popeleční středou a pak už to není. Tady jsem se potkal s tím, že jsem viděl masopustní průvod, který byl v sobotu po Popeleční středě, takže to už, bohužel, je jiná doba a tam ten masopustní průvod nepatří.“
