Víra, nevíra a střet civilizací
Na sklonku loňského roku uvedlo nakladatelství Academia na knižní trh svoji novou edici nazvanou Průhledy. Jak naznačuje pojmenování a potvrzuje úvodní slovo RNDr. Zdeňka Pokorného, jenž edici řídí, mělo by jít o pohledy obrácené k času, který teprve nastane, a zároveň o názory, odhadující dění, které bude onen budoucí čas naplňovat. Publikace zde vydané by měly poskytnout nezkreslené a vysoce aktuální poznatky o stavu současné vědy tak, aby byly přístupné širokému okruhu čtenářů. Prvním svazkem řady je kniha s názvem Svaté války a civilizační tolerance historika a arabisty Zdeňka Müllera, který otevírá novou nakladatelskou edici skutečně aktuálním tématem, jímž je současný vztah a stav náboženství a zbožnosti, a s tím související fundamentalismus a terorismus.
Autor ve svém díle vychází z kontextu historických souvislostí a z trendů současného světa. Soustředí se především na rozevírající se prostor mezi sekularizací postmoderního dneška a rostoucí touhou po svatosti jako vztahem plynoucím z lidské přirozenosti. Mezi bytostným právem na svobodu a oddaností, pokorou a poslušností až k smrti. Lidské hledání božského je konceptem rozvrženým mezi binárními pojmy dobra a zla, většiny a menšiny, přizpůsobení a odporu, nátlaku a solidarity.
Z. Müller nepreferuje konkrétní vyznání. Sleduje všechna jako kulturní, sociologické a sociální jevy, především s ohledem k jejich vzájemné protikladnosti a prolínavosti. Zajímá ho oscilace mezi vlastní tradicí jednotlivých náboženských skupin a jejich možností i schopností obohatit se odjinud. Rozprostírá škálu od fundamentalismu k liberalismu, od nesnášenlivosti k toleranci, dokládá historické reálie, uvádí pokusy o ovládnutí, ať už silou či lákavou nabídkou spásy. Vždy však je jasné, že zločiny plozené tzv. náboženskými válkami jsou především lidskou ambicí, výsledkem touhy po moci, nikoliv přáním kteréhokoliv boha.
Cílem Müllerovy publikace není exkurz do minulosti ani hodnocením vin či zásluh dříve "spáchaných". Pokládá zneklidňující otázky: Jak evidentně kulturotvorný zdroj, jakým je náboženství, zároveň může plodit tolik nesmiřitelnosti a ničivé zášti? Odkud se bere lidský vztah ke zbožnosti? Co je zdrojem odvěké a trvale se vracející a sílící lidské touhy po posvátnu? Naznačená problematika je nesmírně zajímavá a zdá se, že jednoznačná odpověď není možná. Zůstává oblast otevřená diskusi a nepochybný fakt, že jestliže jedním podstatným hybným momentem civilizace je tolerance, pak neméně zásadním je konkurence.
Díky aktuálním událostem je zajímavé sledovat v díle naznačené zásadní body tvořící hranice kompaktně uzavřeného islámského světa, proti nimž stojí dekadentní evropské filosofování o opakované smrti Boha. V textu nejsou výrazně preferovány křesťanské hodnoty jako záchovný fundament evropské kultury i západní civilizace. Přesto je zřejmé, že jejich význam zůstává v individualizovaném světě tzv. Západu zásadním oponentem frustracím a extremismům tzv. Východu.
Kniha Zdeňka Müllera je psána přehledným novinářským stylem. Autor komentuje okolnosti s jistou snahou o nestrannost. Z řečeného ovšem jasně zaznívá důraz kladený na rozměr tolerance, jejímž záměrem není potlačení ani asimilace, ale svéprávné a svobodné spolužití, potřeba učit se žít společně.
Zdeněk Müller, Svaté války a civilizační tolerance, Academia, Praha 2005, 132 s.
