Volby předsedy palestinské samosprávy
V neděli se na palestinských územích budou konat dlouho očekávané demokratické volby předsedy palestinské samosprávy, ve kterých by Palestinci měli vybrat nástupce zesnulého Jásira Arafata. Nejžhavější kandidát, 69letý bývalý premiér Mahmúd Abbás známý mezi Palestinci jako Abú Mázin, si během prosince zajistil podporu nejvlivnější politické organizace Fatah a dalších významných palestinských uskupení a koncem měsíce zahájil oficiální předvolební kampaň. Způsob, jakým ji vede, se však vůbec nelíbí Izraeli ani Spojeným státům, které Abbáse dosud podporovaly.
Abú Mázin se totiž v posledních dnech otevřeně dvoří teroristům a jeho veřejná prohlášení vzbuzují zejména v Izraeli údiv a rozladění. Abbás přísahá, že bude kráčet v Arafatových šlépějích a nesleví z dosavadních palestinských požadavků v jednáních s Izraelem, včetně návratu všech palestinských uprchlíků na území židovského státu. Při návštěvě Džanínu se nechal nosit na ramenou jednoho z nejhledanějších teroristů ze skupiny Mučedníků od Al-Aksá, místního velitele Zakarii Zubajdího, a v pondělním předvolebním projevu slíbil, že proti teroristům nikdy nezakročí zbraněmi. Při úterní návštěvě města Chan Júnis v pásmu Gazy pak nazval Izrael "sionistickým nepřítelem", zatímco teroristy označil za "bojovníky za svobodu".
Analytikové zpočátku doufali, že jde jen o předvolební rétoriku, která se po zvolení do čela samosprávy určitě zmírní, ale po tolika Abbásových, pro Izrael nepřijatelných výrocích nakonec podlehli skepsi a obavám, zda se Abbás neproměňuje v jakéhosi "recyklovaného Arafata", jak se vyjádřil Jerusalem Post.
O důvodech proměny Abú Mázina můžeme pouze spekulovat. Abbás není charismatickým vůdcem a netěší se obdivu prostých Palestinců jako Arafat. Může jít tedy o způsob, jak si přízeň získat. V neděli si navíc pohněval teroristické skupiny tím, že odsoudil nepřetržité ostřelování izraelských osad raketami Kásam z pásma Gazy, označil je za "neproduktivní" a vyzval teroristy, aby s ním přestali. Teroristé mu ukázali hned po Arafatově smrti, co by ho čekalo, kdyby vůči Izraeli zaujal příliš smířlivý prostoj - na smutečním shromáždění v pásmu Gazy teroristé rozpoutali střelbu, kterou nepřežil člen Abbásovy ochranky a jeden palestinský policista. Teroristické skupiny, které po Arafatově smrti odmítly příměří s Izraelem, chtějí Abbásovi zabránit v uzavření jakékoli kompromisní mírové dohody a v lepším případě doufají, že Abú Mázin bude jejich ozbrojený boj podporovat stejně, jako to dělal Arafat. Abbásova radikální prohlášení v posledních dnech tak mohou být podbízivým gestem vůči teroristům anebo projevem strachu z atentátu, stejně tak jako klamavou strategií s cílem získat co nejširší podporu s tím, že po vítězství ve volbách politiku pozvolna změní.
Abbás byl až donedávna znám jako umírněný politik, který jako první a jediný palestinský představitel odsoudil intifádu, jakmile vypukla, označil ji za chybu, která poškozuje palestinskou kauzu, a několikrát vyzýval k zastavení ozbrojeného boje proti Izraeli. V září roku 2003 odstoupil po pouhých čtyřech měsících z funkce premiéra mimo jiné i kvůli zásadním rozporům s Arafatem v názoru na prostředky, jimiž lze dosáhnout vyhlášení palestinského státu. Jeho umírněnost a vstřícný přístup k jednání s Izraelem mu vynesly nálepku prožidovské a proamerické loutky i výhrůžky smrtí. Smířlivý postoj projevoval ještě v prvních dnech po Arafatově smrti. Ať už je však příčinou změny jeho rétoriky nová touha po moci, nebo rafinovaná strategie, vyvolala v posledních dnech podle izraelských bezpečnostních složek novou vlnu násilností a obnovu štvavé protiizraelské kampaně v palestinských médiích.
Palestinské středisko pro politický a statistický průzkum v neděli přiřklo Abbásovi 65-procentní podporu voličů. Druhý z šesti ostatních kandidátů, prodemokratický aktivista dr. Mustafa Barghutí, by získal jen 22% hlasů a zbývající uchazeči se těší jen zanedbatelné podpoře. Volby nástupce Jásira Arafata patří k nejvýznamnějším událostem tohoto roku a mohly by znamenat zásadní obrat v izraelsko-palestinském konfliktu. Jak ale varuje přední odborník na Blízký východ, americký profesor Barry Rubin, samotné demokratické volby zásadní problémy neřeší, ale jsou pouze mechanismem, který má jejich řešení usnadnit. Nedělní hlasování, na jehož průběh budou dohlížet stovky mezinárodních pozorovatelů, vzbuzuje naděje, které se nemusí uskutečnit. Pár dní před ním vystřídaly euforii z Arafatovy smrti v Izraeli obavy a skepse - budoucí kroky Mahmúda Abbáse jsou zatím záhadou. Snad ví své aspoň premiér Šaron, který vůči němu nadále zachovává smířlivý postoj. Plánuje s Abbásem hned po volbách schůzku a jeho rétoriku přehlíží s tím, že "slova na Blízkém východě nic neznamenají a platí pouze činy".
