Všelidové shromáždění v Číně

Do čínského hlavního města se sjelo téměř tři tisíce představitelů jednotlivých regionů, mnozí z nich dorazili v lidových krojích. Tito lidoví "zástupci" samozřejmě nikoho nezastupují, vybírá je komunistická strana. Tento mega-kongres navíc nemá pravomoc o něčem rozhodovat. Jeho úkolem je potvrdit vládní politiku, tak tomu alespoň dosud vždy bylo.

Na první pohled je to tedy typické komunistické divadlo. Přesto není dobré tuto monstrózní akci přehlédnout, protože i Všelidové shromáždění lidových zástupců je součástí čínské politické stínohry, kterou je možné číst jako zakódovanou zprávu o příští politice.

Především jde o přípravu na velký sjezd Komunistické strany Číny, který se odehraje letos na podzim. Prezident Chu Tin Tchao před ním potřebuje konsolidovat svou moc a k tomu potřebuje i takové akce, jako je dnešní kongres.

Je tu ale i druhý a možná důležitější důvod, proč bychom měli věnovat pozornost akci, která dnes Pekingu začala. Budou se tam projednávat otázky, které ukazují, co dnešní Čína řeší. Nic není ilustrativnějšího než právě toto.

Jak známo, Čína patří k hospodářsky nejúspěšnějším zemím posledního desetiletí. Po většinu tohoto období její růst osciloval kolem 10 procent. Ze země se stal gigantický exportér průmyslových výrobků. Nic ale není na světě zadarmo a svou cenu platí i čínská společnost.

Jedním z problémů současné Číny je obrovské zatížení životního prostředí, které se stalo bodem programu pekingských jednání. Až dosud mu čínská elita nevěnovala žádnou pozornost, protože ochrana přírody vypadala jako luxus. Nyní se ukazuje, že ničení přírody už nyní zatěžuje ekonomiku. Jedním z typických problémů jsou pouště, které se šíří v důsledku necitlivého zemědělství, ale i zdravotní dopady smogu a další potíže.

Ještě palčivějším problémem je rozšiřující se přehrada mezi chudými a bohatými, což je zvláště bizarní problém v zemi, která se ještě stále hlásí ke komunistické ideologii. Rychlý rozvoj čínského hospodářství nesou na svých bedrech miliony lidí, kteří mají minimální nebo vůbec žádné zdravotní a sociální zajištění, o bezpečnosti práce vůbec nemluvě. Do měst se každoročně přesouvají masy venkovanů, což je v rozporu s čínskými zákony - tito novodobí otroci pak žijí v naprosto zoufalých podmínkách zcela odkázáni na své zaměstnavatele. Situace na venkově ovšem není o nic lepší.

Není divu, že se v poslední době v některých provinciích objevil nový fenomén - sociální bouře lidí, kteří už nemají co ztratit. Čínská elita si je dobře vědoma, že toto napětí může ohrozit její moc, a proto například prezident Chu tin tchao začal hovořit o vybudování "harmonické společnosti".

Vůbec nejpozoruhodnějším bodem programu je ale zákon, který by měl poprvé v novodobých čínských dějinách explicitně chránit soukromé vlastnictví. Proti se staví některé levicové proudy, ale před přáním vedení Komunistické strany se nepochybně nakonec skloní. Nic nevypovídá o současné Číně výmluvněji než to, že komunistická strana začala hovořit o majetku jako základu společenského pořádku.

Vloni Čínská lidová republika slavila 40 let od vypuknutí takzvané kulturní revoluce. Z té dnes zbyla už jen slupka. Místo revolucionářství si bývalá Říše středu zvolila nový cíl - národní velikost. Jak včera uvedly čínské úřady, ČLR zvýší meziročně své výdaje na zbrojení o téměř 18 procent. Letos to bude asi 45 miliard dolarů, které jdu především na technickou modernizaci armády. Čínské vojsko už dáno nejsou masy mužů útočících bodáky - v lednu Čína předvedla, že je schopna ničit třeba i satelity na oběžné dráze.

Tyto změny znervózňují především Taiwan. Čínská lidová republika nikdy neuznala existenci Čínské republiky na Taiwanu, a na základě jejího tlaku tuto zemi neuznává ani většina ostatních zemí. Peking ale zatím nic nemohl dělat se skutečností, že na Taiwanu žijí lidí, kteří vybudovali nezávislý a velmi úspěšný stát. Výzbroj, kterou si Čínská lidová armáda pořizuje často odpovídá takovému typu zbraní, které by vojáci potřebovali v případě, že by se rozhodli ostrov Taiwan dobýt a politicky přivtělit k pevninské Číně.

Shodou okolností právě včera se taiwanský prezident Čchen Šuej-pien otevřeně vyslovil pro nezávislost své země na Čínské lidové republice. Proti Čchenově proslovu se mimořádně ostře ohradili představitelé Čínské lidové republiky. Do budoucna je téměř jisté, že jak volání Taiwanců po otevřené nezávislosti, tak i zároveň sebevědomí pevninské Číny budou růst. A s tím, jak se zvětšuje význam Číny jako světového politického a hospodářského hráče, se bude zvětšovat i závažnost dosud regionálního a tlumeného sporu mezi Pekingem a Taiwanem. Možná budeme o budoucnosti tohoto konfliktu vědět více za dva týdny, až se delegáti Všečínského lidového shromáždění budou ve svých krojích rozjíždět domů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .