Z jednoho hektaru jsme schopni vypěstovat to, co z deseti hektarů na poli, říká pěstitel hydroponických rajčat

5. srpen 2022
Ve vlastní šťávě

Matěj Sklenář pochází ze zemědělské rodiny, která se už od devadesátých let věnuje pěstování zeleniny, zvlášť salátů. Před třemi lety se rozhodli vyzkoušet hydroponii – i díky tomu, že právě Matěj se hydroponickému pěstování věnoval v rámci svého studia na univerzitě v Nizozemí, kde se tahle metoda hojně využívá.

„My jsme schopni vypěstovat nějaké množství rajčat za použití menšího množství vody, v uzavřeném systému, kde hnojiva neunikají do přírody. Tím pádem si myslíme, že je to šetrnější k životnímu prostředí, zároveň jsme schopni navodit ideální podmínky pro růst rajčat a máme tak větší sklizeň, než kdybychom je pěstovali na poli,“ vysvětluje Matěj Sklenář.

Návštěva fóliovníku hydroponické farmy připomíná záběry z futuristických filmů – obrovský les zcela dokonalých rajčat seřazených v přesných nekonečných řádcích. Návštěvník si nemá jak zablátit boty. Naopak, obuv i ruce je potřeba pečlivě vydesinfikovat. Všechny řádky jsou protkané trubkami, která zásobují substrát vodou s potřebnou porcí živin. Přebytečný roztok se zase stáčí a recykluje zpět. Protože jsou rajčata ve sklenících schopná v dokonalých podmínkách vyrůst do výšky několika metrů, sklízejí se pomocí speciálního vysokozdvižného vozíku na kolejničkách.

„My jsme se rozhodli pro tuhle technologii i kvůli velikosti naší farmy – jsme v Brně a už nemáme kam růst. Z jednoho hektaru jsme schopni vypěstovat asi to, co z deseti hektarů na poli. To je ten hlavní důvod, proč jsme do té technologie šli.“ Rajče dokáže jít za sluncem a do výšky poměrně dlouho, pokud k tomu má dostatek světla, teplo a nezkosí ho choroby a celkové vyčerpání rostliny – jako tomu je u klasických zahrad. Toho se ve skoro sterilních podmínkách dá využít. 

A tak, aby nemuseli stavět skleníky vysoké přes deset metrů, navazují rostoucí rajče na zeshora postupně odmotávanou provázku – po dosažení maximální výšky fóliovníku se pak ještě může celý hák, na kterém je provázek připevněný, posunout do boku jako prádlo na šňůře a získá se tak dalších několik metrů. Rajče – rekordman tak může mít kolem 12 metrů, pokud se ovšem do skleníku nedostane nějaké onemocnění. Pokud se včas nezasáhne postřikem, může snadno celý rajčatová „monokultura“ padnout velmi rychle. Ovšem v případě, že se dodrží preventivní podmínky, je naopak šance postřikům se úplně vyhnout.

V čem se rajčata pěstují, pokud nejde o půdu? Jak se liší chuťově oproti zahradním protějškům a jak to lze srovnat?Jaká další zelenina a ovoce se hydroponicky pěstuje? Proč nemohou být hydroponická rajčata bio a jaká negativa hydroponie má? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.