Z keře až do hrnku putuje kávové zrnko docela komplikovaně. A ne vždy je zaručené, že to zvládne
Pokud si právě vychutnáváte kávu, mohlo by vás zajímat, jak se kávové zrno dostane z keře až do vašeho hrnku. Je to dlouhý a složitý proces, který může být i napínavý. Kdykoliv se totiž může něco pokazit. Své zkušenosti s tím mají například pěstitelé z keňského farmářského družstva Kaliluni, které se nachází v nadmořské výšce 1700 metrů.
Bernard Mumo Maingi ukazuje na čerstvou slámu pod kávovníkem, která sahá těsně pod nejspodnější větve, ale zároveň se přímo nedotýká kmene keře.
„Když kávovník podesteleme, můžeme si být jistí, že vláha rostlině vydrží až do dalšího deště, takže tak čtyři až šest měsíců. Je červen. Čekáme, že pršet bude v říjnu,“ vypráví Bernard Mumo Maingi.
Dřepí přitom u kávovníku arabského, který prý čeká ještě osmnáct nebo devatenáct plodných let. Arabica plodí dvacet pět až třicet pět let. Poté musí farmář keř seříznout asi třicet centimetrů nad zemí.
Trpělivost a zase trpělivost
„Tím keř omladíme. Po seříznutí vyžene nové větve. Může jich být hodně, ale arabica dokáže plodit jen na třech větvích, takže farmář musí zbytek větví odstranit. Proces obnovy potom trvá dva roky. Za dva roky od seříznutí se objeví první květy.“
Čtěte také
Bernard je jedním z farmářů družstva Kaliluni nedaleko městečka Machakos, které leží od keňského hlavního města Nairobi asi 60 kilometrů. S nadmořskou výškou nad tisíc metrů je ale ideálním místem pro kávové plantáže.
Ty ve formě teras pokrývají prudké svahy tamních kopců. Farmáři na nich často hospodaří už několikátou generací. Jako například Joseph Matingi Mbithi, 84letý farmář, který se o kávovníky stará už šedesát let. Dnes mu ale pomáhají i dva jeho synové a v branži má i staršího bratra.
Písničky si nepamatuje, jak péčovat o kávu ano
Susan Nzamoová zase zdědila kávovníky po svém otci. „S kávou pracuji už hodně let, vlastně od dětství. Od 70. let minulého století. Učila jsem se od rodičů, kteří kávovníky pěstovali. Pomáhala jsem sbírat třešně a nosit zrna na sušení. Často jsme si přitom s rodiči zpívali naše písničky, ale už si je nepamatuju. Byly to hezké časy, vypráví u fermentačních nádrží.“
Zralé kávové třešně mají oranžovočervenou až temně rudou barvu a čerstvě utržené jsou slaďoučké. Po sklizni zamíří do mlýna, kde je stroj takzvaně odpeckuje, zbaví je červené slupky.
Semena pak chrání ještě bílá dužnatá vrstva, kterou na farmě odstraňují právě fermentací, dvoudenním máčením v nádržích. Po dvou dnech kávová zrna zamíří vodním kanálem k malé hrázi.
Tady vládne žena
Tu ovládá jedna ze tří žen. Stojí do půli lýtek ve vodě a jednou za čas dřevěnou zástěnu nadzvedává, zatímco její kolegyně v korytu chodí s hrablem a prohrabávají tekoucí vodu, aby se zrna neusazovala u dna. Po otevření hráze zrna padají na síta, zatímco voda proudí dál odvodňovacím kanálem.
„Odsud už zrna míří na sušáky,“ vypráví Susan a ukazuje do míst, kde na konstrukce potažené hustým pletivem nosí dvojice mužů plná síta. Zrna je pak potřeba rozhrnout.
Čtěte také
„Sušit se budou osm dní. Támhle stranou máme žlutá plátna, těmi je při sušení musíme přikrýt, aby zrna na slunci nepraskala. To by je znehodnotilo, ztratily by kvalitu.“
Zrna je taky potřeba jednou za čas promísit, aby schla rovnoměrněji. Po usušení zrna míří buď do balírny, pražírny nebo ještě do mlýna.
Devadesát pět procent keňské kávy je určených k exportu do světa. Z téměř 57milionové populace v zemi kávu pije asi jen pět procent lidí. Místní dávají přednost čaji, který se pěstuje hlavně v oblasti Kericha.
Místní se kávu teprve učí pít
Kávovníky do země přivezli kolonizátoři, kteří zároveň razili teorii, že káva není pro místní. V současnosti se ale keňští farmáři a majitelé pražíren snaží dostat nápoj i mezi místní. Jako například ti z Kaliluni, kteří letos poprvé nabízí vlastní upraženou a namletou produkci.
Ve spolupráci s Fairtrade Kenya zase na domácí trh zamíří Zawadi Coffee, vyráběné pouze ze plodů z farem žen, které dostali půdu a keře od svých manželů. Zawadi pak znamená swahilsky „dar“.
Keňská arabica je ale dnes v ohrožení. Tenhle druh roste a plodí jen při teplotách 17 až 25 stupňů. V Keni ale kvůli klimatickým změnám poslední roky průměrná teplota roste a to i v horách, kde se káva pěstuje. Keře ohrožují choroby, jako rez kávová. Proto farmáři roubují na desítky let staré kmeny kávovníků nové odrůdy, které jsou odolnější vůči škůdcům.
Související
-
Matatu v Keni supluje hromadnou dopravu. A můžete se v nich svézt s hvězdami, ale i politiky
Hra o trůny, hráči fotbalového klubu Liverpool nebo hrdinové z Marvelovek zdobí autobusy a minibusy keňského Nairobi. Takzvané matatu slouží jako levná hromadná doprava.
-
Tradiční džezvu trvá vyrobit tři dny. Bez ní si pravou bosenskou kávu neuvaříte. Dá se jí i léčit
Zvukem typickým pro Baščaršiju v Bosně a Hercegovině je rytmické ťukání kladívka o měděné pláty. Vyrábí se tam džezvy, ve kterých se pak připravuje tradiční bosenská káva.
