Z Kořistkovy kauzy také trochu případ Topolánek?

V lepším případě jen vyšumí do ztracena, ale v to může unionista jen doufat. ODS to nebude chtít připustit a v podobné situaci by se stejně chovaly nejspíš všechny politické strany. Logický žalobní protiúder už je také na cestě. Občanští demokraté žádají Kořistkovu veřejnou omluvu a hlavně odškodnění přesně ve výši údajné nabídky za zradu koalice - tedy deset miliónů korun. Vážné a přitom nepodložené osočení pravděpodobného příštího volebního vítěze skutečně nedává smysl a Kořistka je dnes v trapné a prekérní situaci. Rozhodně měl o úplatkářském pokusu včas informovat policii a třeba by se podařilo získat onu průkaznou nahrávku. Na druhé straně bychom ho mohli chápat. Pokud připustíme, že finanční nabídka padla, pak si něco takového nakonec nemohl Kořistka nechat pro sebe a následky z toho plynoucí byly podružné. Pravda se musí říkat i když ji neprokážeme a to je důležitější než vše ostatní. Může to působit až tragikomicky naivně, ale posměch není na místě. Tedy pokud Kořistka nebájí. Že si to úplně celé nevymyslel, je patrné. Předseda ODS jej opravdu považoval za slabší článek koaličního řetězce a své lidi za ním poslal. Kdo něco tuší o poměrech v české politice, může si pak docela dobře představit, že nějaké nabídky směrem ke Kořistkovi skutečně padly. Ale jak dalece konkrétní a kam až posvěcené šéfem ODS, to už je tajemstvím patrně neodhalitelným. Minimálně se odehrál aspoň pokus zjistit jak dalece je unionista neochvějným zastáncem vzniku staronové vlády. Na první pohled to ale nedává smysl. Kořistka přicházel do sněmovny za poslance Bielesze, který před časem vystoupil z Unie svobody a vzdal se mandátu právě proto, aby koaliční kabinet mohl pokračovat. Sám ho podporovat nechtěl a jeho náhradník měl naopak být provládní jistotou. Nicméně se předseda ODS i přes to zaměřil právě na spasitelského nástupce. Předpokládejme, že k tomu měl důvod. Ale i dál je to celé trochu nepochopitelné. Topolánek vpodstatě kauzu odstartoval, když reportérům deníku MF Dnes neopatrně schůzku svých lidí s Kořistkou prozradil. Teprve potom, a to ještě ne napoprvé, Kořistka týmž novinářům řekl o oněch deseti miliónech. A předseda ODS zřejmě jednal na vlastní pěst, jak se aspoň zdá z nynějších rozčilených hlasů zevnitř strany, ve které se vede tichá poziční válka a případ se Topolánkovým rivalům náramně hodí. Nejprve se mluvili předáci ODS o cílené koaliční provokaci s cílem odvrátit neúspěch při hlasování o důvěře vládě (jinými slovy zastrašit případné odbojníky uvnitř koalice) a navíc také poškodit opoziční stranu. To sice ještě není zapomenutá teze, ale Grossův kabinet sněmovnou prošel a na tapetě je spíš nešikovný Topolánek. Podle nejviditelnějšího předsedova kritika, šéfa poslanecké frakce ve sněmovně Vlastimila Tlustého byl úplný nesmysl jednat právě s Kořistkou, někdejším členem ODS a už vůbec prý bylo omylem posílat za ním lobbistu Jana Večerka a asistenta šéfa ODS Marka Dalíka, který dokonce přiznal, že unionistovi prý jakoby žertem navrhoval za pád vlády jakýsi diplomatický post. Tlustý sice stále říká, že Kořistka si finanční nabídku určitě vymyslel, ale rozčilenější se zdá být vůči svému stranickému šéfovi, pohybujícímu se kauzou jako slon v porcelánu. A z debat posledních dnů nad tímto záhadným případem musí být voličská veřejnost dost vyjukaná, protože každou chvíli padají poznámky o tom, jak se opozice i koalice snažily v nedávných měsících lanařit poslance na tu či onu stranu. Nezbývá než si domýšlet, že o ideálech se při takových příležitostech hovořilo určitě mnohem méně, než o nějakých prebendách. Jakoby si politikové neuvědomovali, že tím dál nabourávají už tak dost chabou důvěru veřejnosti, že to u řady lidí vyvolává černé představy o tom, oč v politice vlastně jde především. Sněmovna už také dupe na brzdu a v úterý se předsedové parlamentních stran dohodli s šéfem sněmovny Zaorálkem, že připraví etický kodex zákonodárce, ve kterém by měl být nějakým způsobem zakotven i zákaz přetahování stranických reprezentantů k jiným subjektům. Obcházet kodex by ale muselo být hračkou a poslancům těžko může být v demokratickém státě zakázáno změnit politický dres. V této chvíli se kauza asi na nějakou chvíli zastaví a jak uspěje ODS se žalobou těžko odhadovat. Kořistka zatím volá k solidaritě ostatní zákonodárce, kterým bylo rovněž cosi nabízeno. Bude zajímavé pozorovat, zda se aspoň některý odváží toho co on. Skeptikové řeknou, že nemáme něco podobného čekat, pragmatikové zase, že se korupce v politických kruzích přece nepěstuje a Kořistka je zlomyslníkem, fantastou, nebo loutkou v nějaké vyšší falešné hře. Ale doufat lze vždycky. Nestane-li se nic, zbývá aspoň věřit, že si předáci politických stran budou napříště dávat mnohem větší pozor na to, koho za kým a s čím posílají. Abychom si nemysleli, že lobbista nabízející spousty peněz za pád vlády tak nečiní jen proto, aby se například země dál nezadlužovala, ale v zájmu vytvoření jiného politického uspořádání, ze kterého očekává prospěch někdo v pozadí, kdo si s jistými politiky výborně rozumí.