Za internet levnější

Těžko říci, zda mohou mít úspěch, ale operátoři podle všeho počítají s podporou jak veřejnosti, tak resortního ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. Připojení k internetu je vysloveně obecnou záležitostí, spojenou navíc se vzděláváním, a operátoři si jistě pamatují, že právě kvůli internetu se už před lety konaly veřejné manifestace - konkrétně tehdy před budovou Telekomu.

Jde totiž o to, že podle dříve schváleného zákona by mělo už od ledna připojení spadnout do základní sazby dvaadvaceti procent, což by v důsledku mělo znamenat oproti momentálnímu stavu zdražení o zhruba šestnáct procent. Zatímco zájem státu by měl být - a to také v souladu s prioritami Evropské unie - aby obecné užívání internetových služeb rostlo, zvýšená sazba postup samozřejmě spíš zpomalí. Ztraceno ještě vše není, neboť poslanci se novelou budou zabývat po Novém roce ve výborech a právě tam by se do konečné verze vsunují pozměňovací návrhy. Ministr Mlynář už řekl, že bude prosazovat nižší daň u vysoko rychlostního internetu. Jak uvádí ČTK, Mlynář se domnívá, že je nesmyslné, aby se EU držela základní sazby (od 15 procent výše) u služby, jejíž rozvoj unie všemožně prosazuje a považuje za jeden z prvků ekonomického pokroku i za jedno z hledisek směřování k cílům tzv. lisabonské agendy. Tento program z roku 2000 má unii během deseti let dovést do postavení nejproduktivnější ekonomiky světa. . Pro zajímavost dodejme, že v současnosti má přístup na internet zřízeno asi sedmnáct procent českých domácností, zatímco v členských státech unie je to v průměru asi čtyřicet pět procent. Že ovšem operátoři skutečně zaspali ukazuje to, jak si proti nim úspěšně vedli poskytovatelé kabelové televize - tato služba totiž v návrhu zákona zůstala na pěti procentech DPH, což odpovídá praxi v EU, a to přes původní návrh ministerstva financí, které chtělo i kabelovou televizi zařadit do vyšší daňové kategorie. Agentura TNS faktum v létě provedla průzkum, z jehož výsledků plyne, že asi třetina obyvatel starších patnácti let má zajištěný přistup k internetu. V zemích Evropské unie je ale uživatelů více než těch, kteří s celosvětovou počítačovou sítí nepracují. Sněmovna by měla přece jen zvážit, zda se i nadále k internetu budou dostávat převážně studenti (ti mají technologii ve školách), nebo bohatší lidé s vysokoškolským vzděláním a podnikatelé - tyto samozřejmě nepočetné skupiny obyvatel jsou ochotny platit připojovací poplatky. "Už několik let se potvrzuje, že uživatele internetu nejvíce rozděluje vzdělání a solventnost domácího rozpočtu. Tyto nůžky jsou u vybavení domácností informační technikou nejvíce rozevřeny právě u internetu," řekla před časem Hospodářským novinám Bohumíra Jozífková z agentury Dema, která se dlouhodobě zabývá monitorováním přístupu k internetu. Nejdostupnější zatím zůstává internetová služba prostřednictvím pevné telefonní linky, ta je ale u nás, jak známo, mimo víkendy a večery jedna z nejdražších v Evropě. Rozdíl mezi prostým uživatelem a podnikatelem je nadto v tom, že zatímco ten prvý platí celý provoz z vlastní kapsy, podnikatelé asi polovinu nákladů za domácí připojení zahrnují do nákladů firmy a snižují tak daň.

Ministr informatiky Vladimír Mlynář ovšem ví, že by se i chudší lidé rádi k internetu připojovali a jeho úřad od záčátku tohoto roku pořádá Národní program počítačové gramotnosti, ve kterém je možné za stokorunový poplatek absolvovat základní internetový kurs. Po jeho absolvování by ovšem měla nastat fáze domácího připojení a zde opět nastává pro mnohé těžko překonatelná překážka vysoké ceny. Většina absolventů kursu za pár měsíců zapomene, co jej naučili, anebo aspoň tu a tam zajde do některé internetové kavárny - ale častější návštěvy si také asi nebude moci dovolit. . Vše se tedy na první pohled zdá jasné - internet by měl být v nízké sazbě DPH. Ale dobře si vzpomínáme, jak například sociální demokraté ještě před prvním volebním vítězstvím v roce 1998 rádi a často hovořili o vzdělávání coby základní prioritě a investici do budoucnosti, a jak nakonec za Zemanovy vlády bylo školství vysloveně chudou nevěstou, které ještě úředníci s chutí pouštěli žilou - mimochodem právě prostřednictvím spíše tunelářského, než osvětového programu pod názvem Internet do škol. Dnes sice ve Špidlově kabinetu sedí na zásadních postech minimálně tři lidé, kteří jistě dobře vědí o prospěšnosti a ohromných možnostech internetu - tedy Vladimír Mlynář, Petr Mareš i Petra Buzková, ale zda se jim podaří přetáhnout na svojí stranu rovněž moderně působícího strážce veřejných financí Bohumila Sobotku, a ten by měl mít na rozhodující zákonodárce vliv, to ještě uvidíme.