Žaloba z principu?

Bezprostředně po předloňských volbách ho především předseda ČSSD Jiří Pauroubek nařknul z ovlivnění volebního výsledku, který jak známo znamenal těsnou výhru ODS. A je pravdou, že nikdo nemůže dokázat, zda takřečená "aféra Kubice", spuštěná v posledním týdnu kampaně na některé voliče skutečně nemohla zapůsobit.

Věc je obecně dobře známá, nicmémně si připomeňme, že plukovník Kubice požádal tehdy některé členy branného a bezpečnostního výboru sněmovny o setkání kvůli jeho odborem vypracované zprávě, ze které mělo plynout, že organizovaný zločin stále hlouběji proniká do státní správy a nejvyšších politických sfér. Nedbalostí, ať náhodnou nebo úmyslnou, se podstatné části tajného spisu dostaly okamžitě na veřejnost a ta si tak dozvěděla, že Kubiceho experti podezírají řadu vysokých úředníků a politiků z úzkých kontaktů a obchodů s mafiány typu dnes už nežijícího Františka Mrázka. A jelikož končilo už druhé volební období vládní majority ČSSD, tato podezření se většinou týkala sociálních demokratů, nebo lidí na napojených stranu mající v rukou moc. Dlužno ovšem opakovat, že Kubiceho zpráva byla, aspoň podle toho, co jsme z ní mohli vidět, dost chaoticky slepeným konglomerátem věcí působících opravdově a závažně, ale také záležitostí mlhavých a místy dokonce spíš trochu komických, včetně pikantností z údajného privátního života přesedy Paroubka. Čímž se ovšem to podstatné a pozornost zasluhující bohužel ocitlo v nešťastných souvislostech. Sociální demokraté mohli zprávu celkem klidně napadnot jak věcně tak politicky. A co bylo hlavní - i v běžném občanu musel zůstat dojem, že jestliže nešlo o cosi vyžadující okamžitý mocenský zásah, jako třeba v případě některé banky s hrozbou definitivního vytunelování, mohl zkrátka a dobře plukovník Kubice počkat na setkání s poslaneckým výborem až po volbách a nevsupit vlastně do do kampaně. Předseda Paroubek následnou těsnou volební prohru ČSSD jak už bylo řečeno do značné míry přičetl na vrub právě Kubicemu a bylo jasné, že i když zůstane v opozici, bude usilovat o plukovníkovo odvolání. Kubice, dost možná znechucen zejména z některých lidí na mimisterstvbýu vnitra, jejichž moc posílila pravděpodobně v období Stanislava Grosse soby šéfa resortu a pak dokonce vlády, byl předloni v kbětnu do značné míry veden dobrými úmysly. Nicméně výsledku se nejen nedobral, ale podle očekávání na své předvolební extempore také doplatil. Ministr vnitra Ivan Langer sice nějaký čas působil dojmem Kubiceho ochránce, ale tlaky uvnitř policejního vedení na plukovníka postupně sílily a už někdy od loňského léta bylo jasné, že jde jen o otázku času, kdy z funkce odejjde. Tak se nakonec také stalo, i když v nyní ještě v úřadu formálně dosluhuje. Jiří Paroubek dostal tedy satisfakci, ale to ČSSD nebrání v tom, aby se nepokusila znovu Kubiceho pohnat k soudu. Ve chvíli, kdy už nebude vysokým policejním důstojníkem, by měl být pravděpodobně o něco křehčí. A tak strana podává žalobu na Kubiceho a Policii České republiky pro (cituji): "protiprávní zásah do volebního boje". Předešlá trestní oznámení prý skončila pod příslovečným kobercem, žaloba by měla být tedy silnější ráží. Těžko říci, zda si Paroubek představuje Kubiceho za mřížemi nebo aspoň před soudem. Ustanovit aspoň sněmovní vyšeřovací komisi ke kauze se ČSSD například několikrát nepodařilo. A dost možná si někteří lidé Kubiceho v soudní síni vidět nepřejí, neboť kdo ví, co by tam mohlo zaznít.

Jak bylo řečeno úvodem uplynul rok a půl, ČSSD je už usazena v opoziční roli, chystá se zvona k volební odvetě a Kubice je na odchodu. Mohlo by se zapomenout. A možná má podání žaloby také jen ukázat, že sociálním demokratům nešlo jen o plukovníkův pád, ale o věc principiální. Jíž ovšem případ určitě také je. Ale jak se k němu může postavit soud je velmi nejasné. Totiž leckomu to asi jasné je - věc skončí ve ztracenu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .