Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů

Průzkumy ukazují, že zhruba polovina Rusů nevěří, že by k válce mezi Ruskem a Ukrajinou mohlo dojít. Naopak třicet devět procent dotázaných ji očekává. Naprosto ji vylučuje jen patnáct procent respondentů. Konflikt mezi Ruskem a NATO je možný podle čtvrtiny dotazovaných. To je podstatně víc než v minulých letech, upozorňuje Volkov.

Čtěte také

Rusko hraje vabank. Je čas obrátit role a uvalit preventivní sankce, navrhuje analytik Stulík

Velká část Rusů pociťuje strach z velké války. Na jaře se k němu přiznalo šedesát dva procent respondentů. Je to nejvíc za celé čtvrt století, kdy se podobné průzkumy provádějí. V prosinci se tyto obavy trochu snížily, pravděpodobně díky setkání ruského a amerického prezidenta a začátku rusko-amerických jednání.

Může za to Amerika

Průzkumy podle Volkova ukazují, že většina Rusů přičítá vinu za eskalaci vzájemných vztahů Spojeným státům a NATO. Myslí si to polovina dotázaných. Naopak ruské vedení je za současnou situaci zodpovědné podle pouhých tří až čtyř procent respondentů. To je nepatrná menšina.

Ať už se ve světě stane cokoliv, může za to Amerika, shrnuje ruský sociolog.

Stejnou situaci přitom v Rusku pozorujeme dlouhodobě. Takzvané „vměšování Spojených států a Západu do vnitřních záležitostí jiných zemí“ se pro značnou část ruské společnosti už dávno stalo univerzálním zdůvodněním jakýchkoliv zahraničněpolitických problémů: od konfliktu v Sýrii přes nedávnou válku v Karabachu až po krizi na bělorusko-polských hranicích.

Ať už se ve světě stane cokoliv, může za to Amerika, shrnuje ruský sociolog přesvědčení mnoha svých spoluobčanů.

Západní provokace

Dobrým zdrojem informací o převládajících náladách ve společnosti jsou pro výzkumníky skupinové diskuse v takzvaných focus groups. Vztahy Ruska s Ukrajinou a Západem přitom nebyly samostatným tématem diskuse. Účastníci se k nim vyjadřovali sami, bylo to pro ně jedno z témat, které považovali za nutné zmínit.

Spojené státy a Západ podle nich nejenže nesou odpovědnost za konflikt, ale dokonce úmyslně a cílevědomě zatahují Rusko do války.

Z jejich výroků plynulo, že Spojené státy a Západ podle nich nejenže nesou odpovědnost za konflikt, ale dokonce úmyslně a cílevědomě zatahují Rusko do války. Opakovaně zaznívalo slovo provokace. Mezi účastníky převažoval názor, že Rusko musí odpovědět.

Volkov na serveru Riddle zmiňuje i názor respondentů na články západních médií o soustředění ruských ozbrojených sil poblíž rusko-ukrajinských hranic.

Čtěte také

Když Rusko uvidí slabost, tak jako každý predátor půjde po slabém místě, hodnotí analytik Pojar

Účastníci skupinových diskusí v nich nevidí odhalení agresivních záměrů Ruska, ale podněcování k válce ze strany Západu. Za další potvrzení toho, že obvinění Západu na adresu Ruska si nezaslouží důvěru, považovali účastníci vojenské aktivity NATO u ruských hranic.

Události posledních měsíců, ať už to jsou námitky Západu proti plynovodu Nord Stream 2, běloruská pohraniční krize, námořní cvičení NATO u krymského pobřeží, neustálá hrozba nových sankcí, západní kritika ruské vojenské pomoci Kazachstánu nebo úvahy o chystaném vpádu na Ukrajinu, to všechno se pro běžného ruského občana už dávno slilo do jednoho splývajícího proudu zla, které „přichází ze Západu“, konstatuje šéf Levadova střediska.

Podobné zprávy u naprosté většiny Rusů už vyvolávají jenom podráždění, nikomu se nechce doopravdy přemýšlet o tom, co znamenají.

Podobné zprávy u naprosté většiny Rusů už vyvolávají jenom podráždění, nikomu se nechce doopravdy přemýšlet o tom, co znamenají. Vzhledem k většinové představě o nynějším dění se lidem zdá, že válku Rusku vnucují vnější síly a je už prakticky nevyhnutelná. Z toho pramení i nárůst masových obav.

Únava z eskalace?

Většina Rusů tedy ze současné eskalace viní Západ, kdežto zodpovědnost vlastních představitelů v naprosté většině odmítají. Současně se ale nedá říct, že by ruští vůdcové dokázali veřejnost mobilizovat.

Čtěte také

Radka Denemarková: Pravda je jen jedna. Už odmítám diskutovat o tom, že musíme chápat Lukašenka nebo Putina

Během posledních dvou měsíců, kdy se témata konfliktu a nových sankcí probírala zvlášť aktivně, důvěra v prezidenta, premiéra i vládu klesala. Z toho můžeme usuzovat, že lidé už mají konfrontace se Západem dost, domnívá se sociolog Volkov. Podle něj ji vnímají jako rutinu, která – bez ohledu na rázná prohlášení politiků – nevyvolává zvláštní emoce.

Někteří experti dokonce soudí, že právě tento vývoj je zárukou toho, že eskalace už nebude pokračovat. Pokud se postoj veřejnosti k prezidentovi nelepší, k čemu by mu bylo další vyostření konfliktu? Ruský sociolog se ale netají tím, že této úvaze tak docela nedůvěřuje.

Už jen zahájení jednání s Američany způsobilo, že vztah Rusů k USA a EU se v posledních měsících zlepšil.

Za jedinou alternativu konfliktu považuje většina respondentů rozhovory na nejvyšší úrovni. Zlepšení vztahů se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi v posledních letech trvale podporuje kolem čtyř pětin Rusů.

Už jen zahájení jednání s Američany způsobilo, že vztah Rusů ke Spojeným státům a Evropské unii se v posledních měsících zlepšil. Tím, jestli tyto kontakty opravdu povedou ke snížení napětí, si ale nejsou jistí ani politici, ani řadoví občané, uzavírá na serveru Riddle ruský sociolog Denis Volkov.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravil ho Miroslav Tomek.

V Srbsku, Polsku či Maďarsku má cenzura médií novou podobu – méně represivní, ale o to účinnější. Miliony Rumunů odešly za prací do západní Evropy, země proto zve dělníky z Asie. Čínské uzávěry celých měst mají nepříjemné ekonomické důsledky. A na závěr se podíváme, jak to dnes vypadá ve Wansee u Berlína, kde se před osmdesáti lety nacističtí předáci radili o „konečném řešení židovské otázky“.