Zdena Kolářová

Když mi stát vrátil náš rodinný činžák, nebo spíš jeho ruinu, předsevzala jsem si, že z něj opět udělám dům, kde se lidem dobře bydlí a nájemníci se pořád nestěhují pryč.

Mám takový zvyk. Jednou za čas vyndám všechny rodinné boty do předsíně, vyhodím ty obnošené, zbytek pečlivě umyju, nakrémuji prostředky všech možných odstínů a nablýskám.

Současná doba je charakteristická zvýšeným výskytem kritiků na jeden metr čtvereční.  Znají na všechno recept. Velké možnosti mají na sociálních sítích.

Kdysi jsem toužila stát se prodavačkou. Nadchla mě letní brigáda v obchodě s bižuterií. Protože jsem v minulém životě byla patrně straka, moc se mi prodej cingrlátek líbil.

Jsem člověk praktický a spořivý. Nesnáším, když se vyhazují věci, které by mohly ještě sloužit, když se kupují všelijaká udělátka, bez nichž se v domácnosti člověk obejde.

V současné době najdeme ve všech médiích tolik rozhovorů s takzvanými celebritami, že člověk ztrácí přehled o tom, co kdo řekl.

Pamatujete si ještě na televizní seriál, v kterém byla hlavní postavou opice Judy? Žila sice v zajetí, ale s velkou dávkou svobody, protože patřila osvícené vědkyni.

Česká televize nabízí ve své programové skladbě docela nenápadné pořady, které jsou moc zajímavé, ale protože jsou v nešikovném čase, moc se o nich neví.

Nevím, v čem spočívá kouzlo popelářské práce, ale  už jsem slyšela spoustu lidí, kteří říkali, že jako děti chtěli být právě popeláři.

Závidím lidem, kteří celý život věnovali přírodě. Jak můžou, tak do ní utečou, dělají pro ni úžasné věci. Nevadí jim spát pod širákem, na pařezu si „píchnou“ konzervu.