Zdeněk Lukáš

Patří k těm českým skladatelům, jejichž hudební vyjadřování je silně inspirováno folklórem. Absolvoval nejprve učitelský ústav a pracoval jako učitel. V letech 1953–1964 působil jako redaktor v Československém rozhlase Plzeň.

V Plzni založil v roce 1954 smíšený sbor Česká píseň, v kterém poté strávil dvacet let jako sbormistr. Po odchodu do Prahy působil krátce pedagogicky na pražské konzervatoři a byl i sbormistrem Československého souboru písní a tanců. V letech 1961–1970 byl jeho učitelem skladby Miloslav Kabeláč, který jeho tvůrčí poetiku značně ovlivnil.

Jeho tvorba je značně rozsáhlá, často založená na modální technice a metrorytmické variabilitě. Věnuje se především vokální hudbě od komorních písní, přes sbory po velká oratorní a kantátová díla. V jeho tvorbě nalezneme i jevištní, symfonická a koncertantní díla a rozsáhlou instrumentální komorní hudbu. Je také autorem mnoha úprav lidových písní. Lukášovy kompozice jsou uváděny na významných skladatelských přehlídkách a festivalech. Sborové skladby jsou dnes velmi oblíbené a jsou provozovány amatérskými i profesionálními tělesy.

Lukášovy skladby byly několikrát oceněny v domácích soutěžích i na mezinárodním fóru, např. v soutěži o cenu Ernsta Blocha v USA, v Barceloně (1972) nebo v Moskvě (1978). Byl spolu se Sylvií Bodorovou, Lubošem Fišerem a Otmarem Máchou členem volného skladatelského sdružení Quattro.

Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb

Tituly k prodeji:
Concerto grosso
Contrasti per quattro
Dvojkoncert pro housle, violoncello a symfonický orchestr
Modlitba
Quis potest dicere, op. 346
Ricordi, Concerto per violoncello e per orchestra d'archi
Symfonický koncert
Trio Boemo
Triumf smrti

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz