Zdravotnická reforma v plenkách
Řekne-li se "české zdravotnictví", pak jako ozvěna většinou zazní sousloví "finanční krize", až je z toho typ klišé, nad nímž po čase lidé jen mávají rukou, bez ohledu na realitu. O katastrofálním stavu resortu mluví opoziční politikové, komentátoři, řadoví lékaři stejně jako funkcionáři České lékařské komory a zdravotnických odborů, v souvislosti s dluhy nemocnic také hejtmané. Už delší čas se volá po hlavě ministryně Součkové a ve všech pádech se stále skloňuje nutnost zásadní zdravotnické reformy. Nic nového, řekneme si, neboť ministerských pádů si zdravotnictví užilo dost a o reformě se hovoří prakticky od vzniku samostatného českého státu. Recept na ni se ale prozatím nenašel, anebo nebyl dotažen do konce.
V podstatě zůstávalo vše při starém, i když zasvěcení nepřestávali opakovat, že zdravotnictví představuje cosi jako časovanou bombu. Jenže kdo byl právě u moci, zdráhal se činit kroky, jež by v prvé vlně přinesly nepopulární opatření a tedy ztrátu volebních preferencí. Všem ale bylo zároveň jasné, že jednou se k razantním řezům přistoupit musí, i když to pro uskupení v čele státu podle všeho přinese příští volební prohru. Jak je to komplikované s těmi nejzásadnějšími otázkami, vidíme celkem jasně v současné době, kdy je patrná snaha rozmělnit záměry vlády reformovat veřejné finance dokonce i zevnitř nejsilnější vládní strany.
K řešení narůstajících potíží zdravotnictví - ekonomický propad resortu by v příštím roce mohl znamenat 16 miliard korun - vláda před dvěma týdny ustanovila speciální koaliční komisi, a ta ve středu do nočních hodina rokovala nad podklady pro nadcházející politická jednání sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Ministryně Součková novinářům odmítla některé momenty zatím blíže upřesnit, neboť má negativní zkušenost s tím, když zveřejnila některé nápady dříve, než nad nimi proběhla širší diskuse, a tak přímý výstup ze zasedání komise neexistuje. Nicméně na veřejnost pronikly aspoň některé dílčí informace.
Kupříkladu o dvou nespecifikovaných variantách pomoci zadluženým krajským nemocnicím. Podle Součkové prý bude záležet na hospodářských výsledcích nemocnic, jejich pohledávkách a závazcích a nemocnice ovšem budou muset přistoupit na některé podmínky. Dluhy nemocnic, převedených od počátku tohoto roku na kraje, dosahují souhrnné částky čtyř miliard a ministerský kabinet projevil zatím ochotu uvolnit polovinu této sumy. Pak jsou tu tři miliardy korun pro zdravotní pojišťovny za státní podniky, které zkrachovaly a nezaplatily pojistné. Ani zde ještě není po ruce žádné konsensuální řešení.
Součková na jednání komise přednesla souhrn úsporných námětů, posbíraných z různých zdrojů. Například se směrnými čísly pro pokrytí sítě zdravotní péče. Jedna lékárna by měla obhospodařit spádové území pro nejméně 4000 obyvatel, sto tisíc lidí by mělo léčit 55 praktických lékařů a 50 stomatologů a interní oddělení nemocnic spádových oblastí by měla vystačit se 100 lůžky. Komise se vyjadřovala také k návrhu zavést platby za diagnózu, proti čemuž se ale ostře staví Lékařská komora i odbory, neboť prý jde o příliš zásadní změnu, doposud nevyzkoušenou v praxi. Na stůl byl také položen návrh nehradit z pojištění žádné nové a dražší léky (pokud to nebudou skutečně převratné novinky). V těchto bodech jednota komise zatím asi neexistuje, zatímco byl údajně vysloven souhlas z platbami za každý recept - hovoří se o dvaceti korunách.
Co si z různých variant oddlužovacího plánu může vybrat koalice, je ve hvězdách. Ve chvíli, kdy zdravotní pojišťovny platí měsíc po termínu, nemocnicím schází na výplaty a berou si úvěry, hejtmani varují, že pokud stát neuhradí dluhy nemocnic, dají je do konkurzu, a Lékařská komora chystá na jaro zavírání ordinací a nemocnic, opět jestli pojišťovny nezačnou včas platit, se vláda ocitá pod nepříjemným tlakem. "Abychom dokázali stáhnout prodlení plateb pojišťoven do přijatelných termínů, tedy na nějakých 10 dnů po lhůtě, bylo by potřeba dát pojišťovnám asi šest miliard," uvedla po středečním rokování speciální komise její členka, senátorka KDU Zuzana Roithová. Situaci komplikuje také to, že správní rada VZP odmítla, aby si pojišťovna vzala úvěr ve výši 1,5 miliardy korun. A vyslovenou kontroverzi přinesl lidovecký nápad zrušit šestnáctitřídní platovou tabulku. Pak by totiž nebylo nutné zvýšit lékařům a sestrám mzdy a zdravotničtí odboráři už samozřejmě bijí na poplach.
Skeptikové nejspíš řeknou, že pokusy o reformu dopadnou přinejmenším polovičatě a experti budou stále vést svou - bez dramatických zásahů půjde pořád jen o látaní děr ze státního rozpočtu. Což zcela jistě není dlouhodobě udržitelný stav, ale s tím si politikové doposud nikdy moc hlavy nelámali. Dočkáme se někdy zásadního obratu v politickém uvažování? To znamená - najde se někdo ochotný nést rizika nápravy stále odkládaných otázek? Možná je takovým typem Vladimír Špidla. Ale prosadit silnou vizi se v domácí politické realitě jeví jako těžko zvládnutelný úkol. Zhruba za rok totiž začne sociální demokracie přemýšlet o příštím volebním výsledku a razantní kroky půjdou chtě nechtě stranou.
Člověk by si mohl říci, že by možná vlády měly mít k dispozici delší funkční období, jinak se volebního kruhu nevymotají.
