Židovský život v Polsku začíná po desítkách let opět vyvěrat na povrch, říká spisovatel Piotr Paziński
Vztah Poláků a Židů za druhé světové války je dodnes citlivé téma. Ministři polské vlády popírají účast Poláků na masakru Židů v polském městě Jedwabne, který se odehrál přesně před 75 lety. Ministryně školství Anna Zalewska také vyvolala rozruch výrokem, který relativizoval masakr několika desítek Židů, ke kterému došlo v roce 1946 ve městě Kielce.
Jak se dnes žije Židům v Polsku ve stínu světa, který už desítky let neexistuje a který býval daleko bohatší než u nás? O tom hovoříme s polským spisovatelem, esejistou, překladatelem a šéfredaktorem časopisu o židovské kultuře Midrasz Piotrem Pazińskim.
Českým čtenářům je znám svou prvotinou Pensjonat z roku 2009. Ta vyšla o tři roky později v češtině pod názvem Letní byt. Letos vydává nakladatelství Větrné mlýny jeho druhou knihu povídek Ptačí ulice, zatímco třetí ještě na překlad čeká.
Několikrát oceněný autor se věnuje také překladům z hebrejštiny a jidiš a je šéfredaktorem polského židovského magazínu Midrasz. Na autorském čtení v letní Praze se zamyslel nad tím, jaký je současný židovský život v nejen ve Varšavě, ale v celém Polsku.
„Dnešní židovská Varšava leží ve stínu katastrofy druhé světové války a zničení polského židovstva. Před válkou to byla světová metropole jidiš kultury, druhé největší židovské město po New Yorku, bylo plné života a našli jste zde vše. Nyní Varšava také žije, ale v mnohem menším měřítku. Současná židovská obec je malé a většinou náboženské společenství.“
To však neznamená, že židovství nemá v Polsku budoucnost.
„Židovský život začíná opět vyvěrat na povrch. Například polský Židovský historický institut vydává stále nové publikace, spravuje množství archiválií včetně těch z Varšavského ghetta, a neustále pracuje na nových projektech. Také nové židovské muzeum se proměnilo v národní památník, a je to nejen jedno z turisticky nejoblíbenějších míst ve Varšavě, ale i centrum nového židovského života.“
A jaký je tedy podle Pazińského dnešní polský Žid?
„Je většinou asimilovaný a sekulární. Přirozeně, v zemi, kde je většina společnosti katolická, se cítíte nejen odlišný, ale tak trochu i na okraji společnosti. Někteří polští Židé žijí židovsky, slaví svátky, v židovství se vzdělávají, připomínají si oběti holokaustu nebo bojují aktivně proti projevům antisemitismu.“
Magazín Midrasz, jehož je spisovatel šéfredaktorem, prošel za 19 let své existence velkou proměnou.
„Změnil se za tu dobu zásadně. Začal podobně jako pražský Roš chodeš, jako zpravodaj o životě židovských obcí a jejich problémech. Pak jsme se začali postupně posouvat směrem ke kulturně a společensky zaměřenému obsahu. Publikovali jsme dlouhé statě o židovské historii, kultuře a literatuře. Nyní, když se vše přesunulo na internet, nemáme chuť soupeřit s Facebookem nebo Twitterem, takže se současnému židovskému životu v Polsku nevěnujeme už vůbec. Možná děláme chybu, ale rozhodně to je něco, co nás odlišuje.“
Uzavírá polský spisovatel a překladatel Piotr Paziński.
Co psal spisovatel Karel Poláček z Terezína? A proč se Židé ve středověku živili půjčováním peněz? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
