Život po životě. Jak poválečná reflexe Vančurova osudu a tvorby odkrývá rub dějin?
Kdo bude vystaven na piedestal a kdo pohaněn? Je lepší hrdina vlasatý, nežli plešatý? Jak souvisela poprava Vladislava Vančury za druhé světové války se zatčením Julia Fučíka? Jak se oba po smrti a po válce střídali na výsluní přízně komunistického režimu a proč? O tom pojednává publikace Vladislav Vančura a nacismus, to jsou hluboké protiklady historika Petra Koury.
„Zdá se až neuvěřitelné, kým vším byl Vančura ve svém druhém životě nazýván a jak se tyto charakteristiky měnily ̶ z ‚největšího z umělců‘ či ‚bezesporné autority‘, jak se o něm psalo těsně po druhé světové válce, se v 50. letech stal ‚pouze‘ umělcem, jehož ‚básnická řeč ztěžovala přístup k jeho dílu lidovému čtenáři‘ a místo předního padlého bojovníka za komunistické ideály, jež bylo Vančurovi hned po válce vyhrazeno, zaujal ‚nový hrdina‘ Julius Fučík,“ líčí Petr Koura v úvodu ke své knize Vladislav Vančura a nacismus, to jsou hluboké protiklady.
Co je na rubu historie a co pomáhá tato perspektiva analyzovat? Z čeho vychází název publikace? A jak číst Vladislava Vančuru dnes? I o tom si povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková s historikem Petrem Kourou.
V rozhovoru je použit úryvek z Vančurových textů Kubula a Kuba Kubikula nebo Markéta Lazarova v podání herců divadla Ypsilon, kde byla kniha pokřtěna.
Související
-
Petr Koura: Pocit, že se rozhoduje o nás bez nás, je stále živý
Od podepsání mnichovské dohody uplynulo osmdesát let. Stává se z této události téma už jen pro historiky, nebo stále ovlivňuje český veřejný život?
-
Ráda experimentuji. S polskou spisovatelkou Martou Dzido o hledání správného rytmu
Knihy Marty Dzido vydané v češtině mají něžně požitkářské názvy jako Slast nebo Jahodová sezóna. Která témata má ještě před sebou?
-
Nádraží, krematoria, bojiště… S Winterbergem a Krausem napříč historií
Reportážní výprava po stopách Winterberga a Krause – hrdinů románu Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
