Zmizelé židovské příběhy
Kameny zmizelých v Chrudimi - rodina Pollakova
Arnošt Pollak přišel se svou maminkou, manželkou a dvěma dětmi z Liberce. U nádraží v domě čp. 213 žili až do transportu. Na stejné místo se manželé po válce vrátili. Bohužel ani maminka Adelheide ani dvojčata, Františka a Vilém, válku nepřežily.
Strojní inženýr Arnošt Pollak přišel za prací do továrny Františka Wiesnera. Ten ho také chránil a až do samé deportace a umožnil mu v továrně pracovat. Zabránit odvlečení ale už nedokázal.
Ještě před transportem postihla rodinu Pollakovu velká rána. Dcera Fanuška onemocněla v roce 1939 tuberkulózou. Musela být hospitalizována v židovské nemocnici v pražském Hagiboru, kde v roce 1940 zemřela. Později v nuzných podmínkách Terezína prý rodiče považovali za štěstí, že se Fanuška holocaustu nedožila. V únoru 1943 zemřela na astma také babička Adelheid.
Pollakovi se uchytili v pracovní struktuře ghetta, takže se jim vyhnula první vlna transportů na východ zpočátku roku 1943. V seznamech transportů do Osvětimi se jméno Arnošta a Viléma objevilo v září 1944. Marie pracovala v pekárně a v Terezíně zůstala až do osvobození.
Arnošt s Vilémem byli při selekci zařazeni jako práceschopní a přesouváni do pracovních oddílů. Poslední stopa syna Viléma končí v Buchenwaldu, odtud šel na jaře roku 1945 v pochodu smrti a zahynul v dubnu 1945 nedaleko Tachova. Jeho otec Arnošt se dočkal konce války v pobočném táboře v Gleiwitz.
Po válce se Arnošt Pollak šťastně shledal s manželkou Marií, žili v Chrudimi dál ve svém bytě u nádraží. Přáli si mít ještě děti, bohužel zdraví zničené v koncentračních táborech jim to už nedovolilo. Marie lásku k dětem a mladým lidem naplňovala tak, že je doučovala cizím jazykům. Uměla totiž výborně německy, anglicky a francouzsky. Zemřela náhle v roce 1969. Její manžel ji přežil o 13 let, zemřel v Chrudimi v roce 1981.
(Text zpracován podle informací Alžběty Langové z SOKA Chrudim)
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
