Zpochybnění termínu voleb
Jedná Ústavní soud správně, když fakticky zpochybňuje termín voleb? V názoru na to se liší i odborníci. Jak by si tedy tento složitý problém mohl dovolit posuzovat laik? Ten je ve spleti protichůdných argumentů nucen hledat opravdu spolehlivé záchytné body.
Jedním z nich, a tím nejdůležitějším, je důsledné trvání na oddělení moci výkonné od moci soudní. To je přece jeden z největších výdobytků moderní doby. A dlužno připomenout, že někteří vážení novodobí politologové, jako třeba Američan Faríd Zakaríja, tvrdí, že nezávislost soudní moci je pro zemi daleko důležitější než stupeň demokratičnosti její politiky.
Vnímají to čeští politici stejně? Nezdá se, soudě podle jejich reakcí, na to, že se Ústavní soud uvolil zabývat podnětem poslance Melčáka. Podle politiků jde o "aktivistický a bezprecedentní krok", o němž by se "mělo napsat absurdní drama". Je to, cituji i nadále názory politiků, "šílený verdikt" - a každopádně, zase jen tlumočím, je to rozhodnutí, které patří do kategorie "neodpovědné".
Čím že si Ústavní soud ta silná slova vysloužil? Pouze tím, že konal svoji povinnost, že se vážně zabýval podnětem, kterým se zabývat musel. A ne že by ten podnět, ať už si o jeho podavateli, poslanci Melčákovi, myslíme cokoli, nebyl závažný. Vždyť přece každý, kdo jen trochu přičichl k politice, ví, že dosavadní cesta k říjnovým volbám notně odbočila z ústavou vymezené trasy!
Pokusy o ovlivňování soudců jsou staré jako civilizace sama. Tak například v roce 513 před Kristem poslal jistý čínský úředník zapletený do soudního sporu příslušnému soudci skupinu tanečnic, děvčat zběhlých i v jiných dovednostech než je pouhý tanec. Historie nezaznamenala, zda mu to pomohlo. Na řadě jiných případů nás ale dějiny učí, že čím méně zasahují politici do práce soudů, tím více to prospívá celé společnosti.
