Zvyšování mezd? Firmy, které chtěly přidávat, si to ještě rozmyslí. Nejsou si jisté cenami energií na příští rok, říká šéf Hospodářské komory

Průzkum Hospodářské komory ukazuje, že zhruba 60 procent firem bude v příštím roce navyšovat mzdy.

Čtěte také

iROZHLAS

Češi už téměř dva roky chudnou. ‚Nezaměstnanost je nízká, mzdy by měly růst,‘ namítá ekonom Navrátil

„I podle vyjádření České národní banky je čas na zvyšování mezd. Růst by měl nastat příští rok, protože pokles reálných mezd byl masivní,“ avizuje Filip Pertold, ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí.

Navyšování ovšem nebude plošné. „Je to individuální podle oboru podnikání, ve kterém se případné navýšení mezd odehrává. Je potřeba říct, že firmy si ani v tuto chvíli nemohou být jisté například cenou energií pro příští rok, a proto samozřejmě mnohé z nich ještě váhají,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

„Možná, že i některé firmy, které uvažovaly o tom, že zvednou mzdy pro příští rok, budou muset svoje rozhodnutí přehodnotit,“ dodává.

Důležitá je velikost firmy i předmět podnikání. „Stavebnictví i průmysl na tom nejsou dobře. Naopak například energetika či bankovnictví jsou na tom velmi dobře,“ vyjmenovává Pertold. Zisky vybraným podnikům rostou díky zvýšení tzv. hrubé míry zisku. „Oproti předcovidové době jde na mzdy relativně menší procento HDP,“ říká.

Čtěte také

Další zdražování. Navýšení minimální mzdy bude silným inflačním impulsem, míní ekonom Marek

„Některé sektory začaly vydělávat na inflaci, protože inflace v sobě má zabudované to, že ceny začnou zvyšovat všichni, ne jen ti, kteří mají vysoké náklady. Takže někomu se zvýšily zisky a nešly k zaměstnancům,“ vysvětluje, proč bohatnou jen některé oblasti a z čeho budou firmy zvýšení mezd financovat.

Motivace k růstu výplat přitom vyplývá z trhu samotného. „U firem se ukazuje nedostatek kvalifikované pracovní síly. Soupeří na pracovním trhu o zaměstnance a nemohou si dovolit, aby jim přecházeli ke konkurenci,“ popisuje Zajíček. „Budou mít přirozený zájem, aby těmto zaměstnancům přidávaly peníze.“

Potřeba vytvářet polštáře

Nedostatek kvalifikované pracovní síly a nízká flexibilita trhu práce jsou přitom problémy, které zatěžují podnikání dlouhodobě. Stejně tak omezuje nejistota.

Čtěte také

iROZHLAS

Fiala: Česká ekonomika teď neumožňuje vyšší růst mezd. Znevýhodňuje nás vůči zahraničním firmám

„Čím bude vyšší nejistota v ekonomice, tím budou domácnosti méně utrácet, protože si budou neustále vytvářet polštáře pro to, co se náhodou stane, když se ceny na trzích nebudou vyvíjet přesně tak, jak vláda předpokládá,“ upozorňuje Pertold.

Právě úspory stojí i za současnou stagnací ekonomiky. Český pokles spotřeby je přitom rekordní, jeden z nejvyšších v Evropské unii.

„Nízká spotřeba domácností je částečně nebo z větší části pravděpodobně způsobena poklesem reálných příjmů. Nicméně ten pokles nebyl zdaleka pro všechny domácnosti stejný,“ připomíná. Podle něj jsou dotační programy a pomoc za covidu i v energetické krizi cíleny především na domácnosti s vyššími příjmy.

„Na straně vlády stále vidím malou ochotu cílit pomoc s vysokými cenami na domácnosti, které mají podmediánový příjem,“ kritizuje Pertold.

Čtěte také

Ekonomika stále zpracovává drahé energie. Růst HDP v příštích letech nebude nijak zářný, míní expert

„Máme 110 miliard, které šly během krize z větší části vysokopříjmovým domácnostem, které ale uspoří. Kdežto ty nízkopříjmové domácnosti oproti tomu dostaly drobné.“

Naopak jim neúměrně rostly výdaje. „Byly nuceny navýšit spotřebu kvůli vysokým cenám, jinak by nepřežily. Musely víc utrácet za potraviny, energie, protože jinak to nejde,“ srovnává rozdílné dopady. „Vysokopříjmové domácnosti zvýšily míru úspor proti předcovidové době a ty peníze v ekonomice chybí,“ uzavírá Filip Pertold.

Více podrobností o vyjednávání výše mezd, nezaměstnanosti a vlivu spotřeby domácností na ekonomiku si můžete poslechnout v záznamu pořadu Pro a proti. Moderuje Karolína Koubová.