10. výročí invaze Iráku do Kuwajtu
Právě před 10 lety, 2. srpna 1990, vrthla irácká armáda pomocí tanků do sousedního Kuvajtu a zahájila tak agresi, která přiměla mezinárodní společenství, aby po dlouhé době nečinnosti na Blízkém Východě přece jen vojensky zasáhlo. Západ nemohl tolerovat tak hrubé porušení mezinárodního práva a z toho vyplývající politickou nestabilitu ve strategicky nesmírně důležité oblasti, odkud dováží základní energetickou surovinu ropu - prakticky celý průmyslový svět.
Irácký vládce Sadám Husajn před 10ti lety s nějakou rozhodnou odezvou západních, průmyslově vyspělých zemí jistě nepočítal a domníval se, že mu vojenská invaze do Kuvajtu bez velkých potíží projde. To se však nestalo. Západní svět, v čele se Spojenými státy, se oproti jeho očekávání skutečně vydal do války a to se souhlasem Rady bezpečnosti OSN a dokonce i za podpory většiny ostatních arabských zemí, které se sice tradičně obracely proti Americe, ale které se nyní rovněž cítily ohroženy Sadámovou agresí.
Mezinárodní společenství se tehdy s okupací Kuvajtu nesmířilo a rozhodlo se proti němu zakročit vlastní silou. Po několika týdnech příprav bylo skutečně zahájeno vojenské tažení, nazvané operace Pouštní bouře a nakonec půl roku po invazi - se irácká vojska musela z Kuvajtu opět stáhnout.
Tehdejší náměstek amerického ministra zahraničí David Mack, který před 10 lety, ve dnech následujících po invazi, osobně tlumočil iráckému velvyslanci ve Washingtonu Muhammadu Mashatovi oficiální varování vlády Spojených států, o tom říká: Iráčané v té době určitě hledali různé náznaky toho, co by mohly Spojené státy udělat. Sledovali politickou situaci a viděli, že Kongres Spojených států ovládala Demokratická strana, zatímco prezident byl Republikán. A nevěřili tomu, že by George Bush mohl získat na domácí půdě dostatečnou podporu veřejnosti a také souhlas Kongresu k takové vojenské akci.
Bývalý náměstek amerického ministra zahraničí David Mack, který předtím také působil v oblasti Blízkého Východu jako velvyslanec, tvrdí, že Sadám Husajn o anexi Kuvajtu uvažoval už v době osmileté irácko-íránské války: Je jasné, že po určitou dobu si Sadám Husajn zahrával s myšlenkou, že Kuvajt vlastně není oficiálně stát a že by měl být součástí Iráku. Měl ale v té době jiné priority - především válku s Íránem. Zdá se ale, že se nikdy této myšlenky nevzdal a vždy si myslel, že jednou bude muset záležitost Kuvajtu vyřešit.
Ani bývalý náměstek amerického ministra zahraničí David Mack však nedovede předvídat, kdy skončí vláda Sadáma Husajna v Iráku a jak se bude tato země vyvíjet po jeho odchodu. Podle některých neoficiálních zpráv je irácký vládce v poslední době těžce nemocen a tak není vyloučeno, že se doba jeho panování chýlí ke konci. Na druhé straně Irák nedávno vyzkoušel další nebezpečnou raketovou střelu Shihab 3 a irácké tanky se minulý měsíc shromažďovaly na okraji oblasti, kterou ovládají Kurdové. Případný útok irácké armády proti Kurdům by ale jistě nevyvolal takovou odezvu, jakou měla irácká invaze do Kuvajtu před 10 lety
