Adam Drda

Před 80 lety probíhaly v hlavním městě někdejšího maďarského království silné boje: bitva o Budapešť začala v prosinci 1944 a skončila sovětským vítězstvím 13. února 1945.

Při natáčení rozhovorů pro Příběhy 20. století a pro archiv Paměť národa se setkáváme většinou s lidmi vyššího věku. Je to práce, která má silný osobní rozměr.

Na počátku 50. let (zřejmě to bylo v roce 1951) slavili političtí vězni komunistického Československa Vánoce v kriminále na Mírově – a to v tristních podmínkách.

Před listopadem 1989 se nenašlo mnoho cizinců z kapitalistického západního světa, kteří by přišli žít do uzavřeného komunistického Československa.

Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili.

V roce 1943 nebo 1944 vzal Evžen Novák dcery Ruth a Milušku a odvezl je z Ostravy k známým v Trojanovicích. Židovskou manželku Amálii už předtím ukryl v nemocnici.

Na sametovou revoluci lidé vzpomínají jako na nejkrásnější chvíle v životě, ale i na vzplanutí marných nadějí. Velká očekávání vystřídalo bolestivé střízlivění a kocovina.

Jak prožívali sametovou revoluci herec, vědec, student gymnázia, kněz a političtí vězni? Podcast Století příběhů přináší i vzpomínky herce Jiřího Štěpničky.

Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“.

Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl „sametově“. Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč Lidové milice nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům?