Al-Kajda prchla z pevnosti Tora Bora

Více než 200 členů Al-Kajdy přišlo ve východním Afgánistánu o život během amerického bombardování. Stovky dalších jsou na útěku z dobyté pevnosti Tora Bora, pokud nebyli mezitím zadrženi bojovníky paštúnské východní aliance.

V pondělí byly prý americké nálety v této oblasti méně intenzivní než v minulých dnech, i když bomby stále dopadaly do zasněženého vysokohorského terénu a mezi mraky probleskovala střelba z vrtulníků.

S bojovníky paštúnské východní aliance na místě spolupracují americké speciální síly, které údajně prohledávají jeskyně a tunely, z nichž nyní uprchli členové Al-Kajdy.

Americký ministr zahraničí Donald Rumsfeld, který v neděli navštívil Afgánistán, potvrdil, že mezi zajatými členy Al-Kajdy je i jeden z jejich vůdců, i když stále není jasné, kde se nachází Usama bin Ladin. Podle některých zpráv je dosud v Afgánistánu a skrývá se někde v okolí pevnosti Tora Bora. Donald Rumsfeld k tomu řekl:

"V této chvíli pokračuje méně zuřivá bitva. Členové Al-Kajdy se snaží uprchnout pronásledování."

Vrchní velitel amerických sil v této oblasti, generál Tommy Franks, ale poznamenal, že bude nejspíše trvat ještě několik týdnů, než budou mít spojenci okolí pevnosti Tora Bora plně pod kontrolou. "Musíme dostat zbývající členy Al-Kajdy z jeskyní a tunelů," podotkl generál Franks v rozhovoru se redaktorem americké televizní stanice ABC, což znamená, jak řekl, "fyzicky prolézt všechny jejich bunkry", jeden po druhém.

Nové informace mezitím přicházejí o nejvyšším vůdci Talibánu Mulahu Omarovi, který se podle šéfa zpravodajství guvernéra Kandaháru skrývá s několika sty bojovníky v horách u nedalekého Baghranu.

V hlavním městě Afgánistánu Kábulu byla mezitím poprvé od roku 1989 vztyčena americká vlajka na budově velvyslanectví Spojených států, které teď začíná opět fungovat jako zastupitelský úřad. Stojí za to si připomenout, že posledního amerického velvyslance v Afgánistánu Adolpha Dubse unesli už roku 1979 protivládní povstalci a krátce na to byl zastřelen, když se ho neúspěšně pokusily osvobodit afgánské bezpečnostní síly. Americké velvyslanectví v Kábulu pak sice ještě zůstalo otevřené dalších 10 let, i když fungovalo jen bez velvyslance a poslední američtí diplomaté opustili tuto zemi na jaře roku 1989, přibližně v době odchodu sovětské armády.

Předseda prozatímní afgánské vlády, která vznikla nedávno z podnětu Organizace spojených národů na konferenci v Bonnu a která má tuto sobotu nastoupit do úřadu, Hamid Karzaí navštívil v pondělí v Římě bývalého afgánského krále Zahira Šáha. Měli spolu hovořit o budoucnosti Afgánistánu a o tom, jak po desetiletích válek obnovit v zemi stabilitu.

Syn svrženého krále Mir Wais Zahir řekl v neděli římskému zpravodaji agentury Reuter, že celá rodina se chce vrátit do Afgánistánu co nejdříve, nejpozději do konce března, a po třiceti letech prožitých v exilu pomáhat při obnově válkou zničené země. Bývalá královská rodina však podle jeho slov neusiluje o politickou moc. Členové rodiny jsou nicméně odhodláni restaurovat sochy Budhy, zničené za vlády Talibánu a prosazovat větší úlohu afgánských žen ve veřejném životě.

Pozorovatelé afgánské politické scény jsou přesvědčeni, že návrat někdejšího krále, i když už neusiluje o politickou moc, bude mít obrovský symbolický význam a že i významně přispěje ke sjednocení národa.

ČRo 6 / RSE

17. prosince 2001

rse@cro.cz