Anna Bolavá: Návštěva proutkaře Miloše Šurala. Groteskní příběh o uražené vodě a jejím svérázném hledači

Příběh o uražené vodě a jejím svérázném hledači napsala držitelka ceny Magnesia Litera přímo pro Český rozhlas České Budějovice v roce 2021. Text načetl herec Jihočeského divadla Tomáš Drápela.

„To si taky vyjasníme, Zdeno. Nebudu tady chodit s klackem, to možná znáš z televize, ale takhle to nefunguje. Nebo funguje, ale jinde, rozhodně ne tady u vás. Vy jste speciální případ. Že bydlíte v rovině a spodní voda před lety odtekla? Tomuhle chceš věřit? Chceš se smířit s tím, že umíráš žízní, když se zbytek světa koupe? Voda duní v dálce, ale nám se skrývá, brání se, protože je uražená.“
„Voda je uražená?“
„To se vsaď! A my, teda hlavně já, ji poprosíme o návrat!“

Anna Bolavá (1981) je čtenářské veřejnosti známá především jako autorka románů. V roce 2015 vydala první román s názvem Do tmy, v následujícím roce za něj získala cenu Magnesia Litera v kategorii próza. V roce 2017 vyšel román Ke dnu a o tři roky později román Před povodní, který volnou trilogii z jihočeského maloměsta zakončil. Všechny tři zmíněné knihy dostaly i podobu rozhlasové četby na pokračování.

Anna Bolavá má na svém kontě také řadu povídek. Tenhle literární útvar má ráda, byť, jak říká, je pro autora z hlediska psaní poměrně náročný. Na malém prostoru se musí něco představit, rozehrát i zakončit. Psaní povídek je podle ní v podstatě řemeslná práce, která dobře funguje i jako trénink při pilování stylu.

Anna Bolavá|foto:Robert Adam, archiv Anny Bolavé

Texty Anny Bolavé najdeme například v tematických povídkových antologiích nakladatelství Listen, které se specializuje právě na vydávání českých textů. Anna Bolavá napsala také několik povídek přímo pro Český rozhlas – konkrétně pro stanici Vltava a pro Český rozhlas České Budějovice.

Českobudějovické studio ji oslovilo jako krajanku, Anna Bolavá se narodila ve Strakonicích a dětství a mládí prožila ve městě, v němž na konci 19. století žil například i spisovatel Julius Zeyer, tedy ve Vodňanech. Jihočeské maloměsto jí občas poslouží i jako inspirační zdroj při psaní.

Jako autorka má ráda groteskno, s nímž pracuje především právě v povídkách. A není prý třeba si ho ani moc vymýšlet, protože ho prostě často vidí kolem sebe. Psaní povídek pro ni obvykle funguje jako odpočinutí v mezičase při psaní románu. A vůbec se nevyhýbá psaní „na zakázku“, alespoň ji to donutí sednout a rozvinout zajímavý nápad, který už má dávno poznamenaný. Letos na podzim by v nakladatelství Odeon měl vyjít její v pořadí už čtvrtý román Vypravěč.