Banky jako hračky v rukou politiků
Co by si měli občané myslet o bankách jiného, než že je kontrolují a ovládají politikové? Slovní válka, která se po razantním zásahu ČNB a vlády do dobrodružného života Investiční a poštovní banky rozhořela v největších patrech české politické scény, totiž takové představě do značné míry odpovídá.
Chtěj nechtěj tomu přispívá zejména postoj ODS s Václavem Klausem v čele. Lze pochopit, že občanské demokraty rozhořčil styl, jakým byla v IPB minulý pátek zavedena nucená správa, když centrální bankou jmenovaného příslušného úředníka doprovázelo do hlavní budovy IPB zakuklené policejní komando s automatickými zbraněmi v rukou.
Doposud nebylo toto představení přijatelně vysvětleno, to je chyba. Ale pokud šlo jen o pouhou demonstraci síly státu, pak je tato epizoda spíš směšná, než co jiného. Jestliže ovšem mělo ministerstvo vnitra pádné důvody k tomu, aby do insolventní banky, ze které se podle mnohých informací začal už před časem přelévat majetek do společností propojených s osobami z vedení IPB, což by byl klasický tunel, mělo by se to veřejnosti říci a vzápětí ukazovat na nějaké konkrétní podezřelé.
Zde je tedy křik politiků ODS, a dlužno podotknout že nejen jejich - na místě. Zásah elitní jednotky URNA v bance je buďto trapným a zbrklým přehmatem volající po čemsi jako omluvě ministra vnitra, anebo je nutné ho dodatečně opodstatnit.
Méně jasné a pochopitelné ale pak je, když ODS a zejména Václav Klaus spouští mohutnou kanonádu kvůli IPB vůbec. Už bezprostředně po zavedení nucené správy mluvil Klaus o silovém řešení, což se zdálo podivné ve chvíli, kdy banka nedisponovala likviditou, jinými slovy neměla peníze pro řadové klienty, chtějící si pod dojmem špatných zvěstí logicky vybírat své vklady.
Jestliže jen během prvních dnů minulého týdne musela IPB vyplatit před dvacet miliard korun zákazníkům (a jejich nápor pokračoval), jestliže se celkové ztráty banky pohybovaly v astronomickým sumách, stát neměl na výběr a uvalení nucené správy bylo logickým krokem k ochraně občanů.
O tom už také Klaus nyní kriticky nehovoří, nyní se soustředil na to, že po víkendu byla přechodně de facto zestátněná IPB znovu okamžitě prodána a to předem vytipované Československé obchodní bance. Toto rozhodnutí chce Klaus zvrátit a ODS trvá na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, která by měla objasnit pozadí celého případu.
Mimochodem - právě ODS bývá tradičně k ustavení nejrůznějších poslaneckých vyšetřovacích komisí velmi skeptická a v konkrétním případu komise, která má objasnit špatné úvěry Komerční banky jsou občanští demokraté dokonce velmi liknaví.
Předseda ODS dále říká, že prodej IPB nebyl aktem vládní ČSSD proti jiným politickým stranám, což je další věta, které není lehké porozumět. Naznačuje se tu, že cosi proti některým politickým stranám učiněno bylo, ale vláda, která to schválila, za nic nemůže. Za prvé - proč z toho ministerský kabinet omluvit a za druhé a to především - co tu bylo učiněno proti nějakým politickým stranám?
Pokud si ovšem nezačněme představovat, že ODS měla a má na zachování suverenity IPB vlastní zájem, nedává to smysl. Třeba to tak není, ale Václav Klaus, proslulý svým pregnantním myšlením tu tentokrát jen záhadně kalí vodu zdánlivě nesmyslnými výroky.
Veřejnost si při té příležitosti asi vzpomene, jak Klaus několikrát vyjadřoval znepokojení v době, kdy byli před časem šéfové IPB Tesař a Procházka týdny ve vyšetřovací vazbě.
Konstrukce napovídající na propojení IPB s ODS pak začnou v očích občanů dostávat silnější akcent. A když Klaus zároveň říká, že ČSSD za nic nemůže, člověk si znechuceně řekne, že tedy asi i ona má v IPB nějaké horké brambory, anebo že to Klaus jen tak naznačuje, aby trochu zakalil vodu, anebo aby ujistil partnery v opoziční smlouvě, že proti nim nepůjde.
Stejně tak budeme jenom hádat, co má předseda ODS na mysli, když hovoří o tom, že (cituji) "byla napálena a podvedena sama vládnoucí strana a že veřejnosti by mělo být jasně řečeno, že tento hazardní čin podle našich střízlivých odhadů přijde každou rodinu v naší zemi zhruba na 25.000 korun.
Daňoví poplatníci jistě kauzu IPB pocítí, ale otázkou je, kdo za to může. Jistě tu může být vinen liknavý bankovní dozor při ČNB, ale mnohem větší díl vinny by měl podle všeho padnout na manažery IPB, neboť ti přece špatně hospodařili a to v děsivém rozsahu stovky miliard korun, o kterých se doposud hovoří.
Jak se říká - padni komu padni - pokud bankovní dozor nedůrazností ponechal vedení IPB volné ruce k tunelování, musí nést odpovědnost. Jestliže se ovšem při té příležitosti ukáže, že byl tento útvar nějakými politickými silami bržděn v iniciativě, veřejnost se o tom musí dozvědět, i když to členy útvaru bankovního dozoru nezbavuje odpovědnosti.
Záhad je tu rozhodně více a všechny volají po vysvětlení.
Zatím však jen padají mimořádně silná slova: "Stali jsme se svědky bankovní loupeže, která se udála za bílého dne a za přímé asistence státu. Říkáme to nahlas, protože se nechceme stát spolupachateli tohoto neuvěřitelného činu, při kterém byl chladnokrevně zneužit strach vkladatelů," prohlásil předseda ve čtvrtek Václav Klaus za ODS.
Podle něho "kroky k ovládnutí jedné třetiny ekonomiky prostřednictvím sloučení dvou velkých bank vymyslela, zorganizovala a provedla skupina politiků a finančníků" a Klaus dále řekl, že (opět cituji): "tato skupina musí vědět, že i kdyby jí spřátelená média jakkoli kryla záda, přinejmenším ODS bude trvat na tom, aby pravda vyšla najevo" (konec citátu).
Jak však poznamenává lakonicky i servis ČTK, onu skupinu politiků a finančníků však blíže Klaus nespecifikoval, jen naznačoval, že jde o tah České národní banky, proti níž ODS brojí už delší dobu, zejména po té, co se guvernér centrální banky Tošovský stal po Klausovi přechodně premiérem a v Klausových očích tedy spojencem svého největšího politického rivala.
Tím samozřejmě už dlouho není Miloš Zeman, nyní přímý spojenec, nýbrž prezident Václav Havel, nepohodlný jak ODS tak ČSSD. Vždyť předseda ODS také naznačuje, že Zeman je v kause IPB nevinnou obětí nějakých politických zločinců.
Zároveň ale jako by nechtěl vidět co se v IPB dělo, včetně toho, že banka de facto zkrachovala. Hlavně to je záhadné. ODS a její předseda mohou mít v mnohém pravdu, zarážející je však ono přehlížení, tato vlastně nenormální reakce, při níž jsou hodnoty úplně zpřeházeny: Je-li důvodné podezření z tunelování a to zatím v největším rozsahu, pak je přece povinností politika, který hodlá reprezentovat podstatnou část voličů a nepřímo připouští, že by se mohl ucházet i o prezidentskou funkci, trvat bezodkladně na prošetření a případném potrestání viníků.
Ale Klause jakoby zajímalo něco úplně jiného, ne zločin, nýbrž způsob jeho zastavení.
Ať už jeho výroky motivuje cokoliv, předseda vlivné politické strany a jeden z nejvyšších ústavních činitelů v zemi tím přímo podporuje dojem, že banky jsou jen hračkami v rukou politiků a ti že na občany lidově řečeno kašlou, neboť hrají výlučně své mocenské hry.
Podle průzkumu veřejného mínění, který aktuálně provedla pro ČTK agentura Sofres-Factum, se také tři čtvrtiny dotázaných domnívají, že banky v České republice jsou závislé na politické moci.