Co dělám v rozhlase: V Českém rozhlase pracuji jako redaktorka publicistiky. Hledám zajímavé lidi a místa a s mikrofonem cestuji po celém regionu. Snažím se dostat i tam, kam se posluchači běžně nedostanou, a upozornit je na pozoruhodná místa v jejich okolí. A nebojím se kvůli tomu vlézt třeba do klece ke gepardovi.
Před rozhlasem: Vystudovnou mám andragogiku a personální řízení na Karlově Univerzitě. Pracovala jsem v Krátkém filmu i v Pražské informační službě. Hezké vzpomínky mám na krásných 12 let v kladenském Divadle Lampion, kde jsem si zahrála Sněhurku, Popelku i Míčka Flíčka. Potom mne okouzlil svět rádia. Na komerčních stanicích jsem si vyzkoušela práci zprávařky i reportérky.
Co mě baví: Moje práce je můj splněný sen. Jezdím ve všední dny na výlety a prolézám místa, která bývají označená cedulkou "Nevstupovat!" Cestování je totiž mojí velkou vášní. Nenechám si ujít žádnou příležitost vyšplhat se na kopec, rozhlednu či kostelní věž. Po Praze se ve volném čase pohybuji zásadně pěšky. Baví mne prohlížet si naši metropoli očima turistů a obdivovat nádheru, kterou obyvatelé Prahy už ani nevnímají. Miluju večery v divadle a je mi jedno, jestli je to opera, pantomima, činohra nebo nový cirkus. Mám ráda tu zvláštně slavnostní atmosféru před představením i vůni zákulisí. Mojí tajnou vášní zůstalo ale loutkové divadlo.
Všechny články
-
Máte pocit, že stále něco zapomínáte? Nezoufejte. Pomůže vám technika jogurtu za stěračem
Podle studií jsme za den schopni přijmout 300 informací. Zapomínání je obranný mechanismus našeho mozku, abychom nebyli přehlceni nedůležitými informacemi.
-
Znáte písničku Ó Velvary, ó Velvary? Popisuje událost z roku 1591
Historička Dagmar Šumberová ví o Velvarech řadu zajímavostí. Ráda cestuje po Středních Čechách, kde hledá stopy minulosti.
-
Kominice Iveta Jelínková lezení na komíny miluje. Vidět ji můžete na střechách u Slaného a Kladna
Kominice Iveta Jelínková pochází z kominické rodiny. Její tatínek Josef Jelínek na začátku 90. let založil ve Slaném kominickou firmu. Kominicí je i její sestra Markéta.
-
Archiv mladoboleslavské automobilky využívají filmaři i novináři. Dokumenty střeží Lukáš Nachtmann
Proč do výbavy cyklistů kdysi patřil bičík? Jaký vůz si pořídil hrabě Kolovrat a jak vypadal první řidičský průkaz? To všechno vám prozradí archivář Lukáš Nachtmann.
-
Kostelní hodiny v Praskolesích se stále natahují ručně. Existují už 110 let
Hodiny od firmy Ludvík Heinz z Prahy byly na věž kostela svatého Mikuláše v Praskolesích umístěny v říjnu roku 1914.
-
Spisovatelka Slávka Kopecká sype historky z rukávu. Při vzpomínkách na Sováka se směje ještě dnes
Spisovatelka Slávka Kopecká bez smíchu nemůže žít. Celý život vyhledávala lidi se smyslem pro humor. Její poslední knížka prý odpadla z pracovního stolu při gruntování.
-
Kloubní výživa se často netýká kloubní tekutiny, ale chrupavek. Lze předcházet praskání v kloubech?
Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu.
-
V Čáslavi vystavují ozdoby z časů našich babiček. Na stromky věšely zmrzlinu i skleněné palčáky
Třpytivé ozdoby na stromeček vás překvapí ve Výstavní síni Městského muzea Čáslav. Na výstavě Kouzlo vánočních ozdob najdete podobné ozdobičky, jako mívala vaše babička.
-
U Veselých pečou vánočky z vlastní mouky. Mlýn v Chotči provozuje už sedmá mlynářská generace
Mlynářská rodina Veselých pečuje o vodní mlýn, který mele mouku stejně jako před 80 lety. Vánočky pečené ve mlýně se rozplývají na jazyku.
-
Na svátečním stole v Lánech nesmělo chybět Masarykovo cukroví. Na okázalost si tam nepotrpěli
Prezident Masaryk byl nenáročný strávník. Oblíbil si tradiční česká jídla a na sváteční tabuli se objevovaly ryby i zvěřina z lánské obory.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »