Výlety, Hobby magazín, Zahrádkářská poradna, Příběhy lidí z našeho kraje, reportáže ze zajímavých akcí a ze života lidí s handicapy a Pochoutkový rok, to je moje současná práce v rozhlase. Je to práce mnohobarevná, obohacující. Seznamuji se s lidmi, kteří něco umějí a vědí, okouzlí mě a já se to okouzlení snažím předat vám, ve svých příspěvcích.
Dlouhá léta jsme se potkávali v denním vysílání, kdysi jsem úspěšně prošla konkurzem na moderátorku Českého rozhlasu a před tím (v roce 1995) konkurzem do komerčního rádia. Původně jsem byla učitelkou (obor jsem vystudovala na UK v Praze).
V minulosti jsem v rozhlase vytvořila seriály různých zaměření: Hudební abecedy, Mikrofóra nebo Víkendové siesty (rozhovory s osobnostmi kultury nebo sportu). Také seriály pořadů o víně Červený a bílý I. a II., o pivu Vyvalte sudy (s Františkem Richterem jsme pak o pivu napsali knihu Pivo jako křen), o šumivých vínech Bublinky, o lihovinách a destilátech Palírna (všechny získaly ocenění na mezinárodním festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen). Pro Dvojku jsem připravovala a moderovala hudební pořad Polední hrátky.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany odměnil v roce 2015 můj dokument Poslepu Cenou za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení v rozhlasové kategorii. Dokument získal I. místo.
Miluju svou rodinu, místo, kde žiju (kousek od Máchova jezera), miluju Prahu a náš kraj, svou práci, mám ráda své přátele a dobré lidi obecně. Ráda čtu, fotím, maluju, procházím se přírodou i městem, často sedávám v divadle (jako dlouholetá porotkyně Cen Thálie), jezdím na kole i bruslích a ráda se směju.
Všechny články
-
Sýrové nitě nymburských Sýrožroutů se nově pyšní oceněním Regionální potravina
Regionální potravinou roku 2024 se v kategorii Sýry včetně tvarohu ve Středočeském kraji staly sýrové nitě od Sýrožroutů z Nymburka.
-
Náprstkovo muzeum přibližuje život domorodých civilizací. Svými dary ho naplnili známí cestovatelé
Náprstkovo muzeum v Praze je jedinou muzejní institucí v České republice, která se věnuje výhradně odkazu neevropských civilizací. Založil ho vlastenec Vojta Náprstek.
-
Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana funguje už téměř 100 let
Tato knihovna a tiskárna (KTN) v pražské ulici ve Smečkách tiskne publikace v Braillově písmu. Vyrobené materiály bezplatně půjčuje lidem se zrakovým handicapem.
-
Desítky dětí vyráběly v mnichovohradišťském muzeu dřevěné basketbálky, pak si je pyšně odnášely domů
Muzeum města Mnichovo Hradiště na Mladoboleslavsku pořádá každé léto Truhlářské dílny pro děti. Letos si vyrábějí originální „kapesní“ hru ze dřeva děti od 4 do 15 let.
-
Plíseň cibulová nastupuje v teplých a deštivých dnech, rychle a razantně
Pěstujete cibuli? Pak se možná snažíte vypěstovat jí tolik, aby vám vydržela celou zimu. Co její kvalitu může ovlivnit?
-
Nejdéle obývané skalní obydlí na Kokořínsku bylo ve Lhotce. Marie Holubová v něm žila do roku 1982
Jitka Králová, ředitelka Regionálního muzea Mělník, je ženou mnohá zájmů a tváří. Provází také skalním obydlím ve Lhotce.
-
Tak malinké, že si je ani neumíte přestavit. To jsou pokojíčky a obchůdky ve sbírce Soni Kočové
Pokojíčky pro panenky jsou jedním ze symbolů dětství, hravosti a bezstarostnosti. Pro sběratelku Soňu Kočovou z Mnichovohradišťska jsou navíc vášní.
-
Pražské Dalejské údolí nabízí skalní výchozy a opuštěné lomy. Cestou narazíte i na umělecká díla
Národní přírodní památku Dalejský profil najdete na jihozápadě Prahy v údolí Dalejského potoka mezi Řeporyjemi a Holyní. Údolí patří mezi paleontologicky významné lokality.
-
O rybaření je mezi dětmi zájem. Rybářské kroužky si na nedostatek členů nemohou stěžovat
Mezi dětmi patří rybaření k oblíbeným koníčkům. „V současné době máme mezi rybáři 30 tisíc dětí do 15 let,“ říká Lukáš Mareš z Českého rybářského svazu.
-
Odkud se bere plíseň bramborová a jak proti ní zakročit?
Brambory jsou drahé a tak se někteří z nás rozhodli, že si je budou pěstovat sami. Co si ale počít, když porost brambor zasáhne plíseň bramborová?
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »