Barbora Tachecí

Hudebník a frontman kapely Lucie David Koller patří mezi občansky aktivní osobnosti české popkulturní scény. Politickou situaci reflektuje mnoha způsoby...

Jako malá potřebovala být pilná holčička. „Byla to obsedantní neuróza,“ říká onkoložka Petra Tesařová. Samé jedničky jí vydržely i na medicíně, kde dnes přednáší.

Režisérovi Jiřímu Havelkovi bylo v době sametové revoluce devět let. ÚSTR ocenil drama Dechovka, na kterém spolupracoval, Cenou za mimořádný přínos k reflexi dějin. 

Jakub Janda působí jako ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Jednání šéfa Sněmovny o prohloubení spolupráce s čínskou rozvědkou je podle něj neslýchané.

Štěpán Hulík, autor úspěšných scénářů – třeba třídílného Hořícího keře i televizní minisérie Pustina, se ve svých textech velmi kriticky vyjadřuje ke stavu společnosti.

Michael Kocáb stál v listopadu 1989 v bezprostřední blízkosti revolučního dění. I dnes ale ještě stále objevuje nové souvislosti, i když říká: „Byl jsem skoro u všeho.“

Je šéfem aktuální publicistiky ČT a jeho pořad bývá trnem v oku politiků. Marek Wollner je ale přesvědčen, že novináři musejí klást i otázky, které se politikům nelíbí.

Kulinářský odborník, spisovatel a moderátor Roman Vaněk se k jídlu dostal přes studium umělecké školy, fotožurnalistiku a podnikání s brazilským vínem.

Od začátku své profesní dráhy pomáhá onkologickým pacientům. Známá je ale hlavně jako odbornice na partnerské vztahy. Ty považuje za to nejcennější, co člověk na světě má.

Socioložka Marcela Linková stojí například za projekty Ženy v disentu nebo Gender a věda. Má za to, že v Česku dívky nevychováváme tak, aby si dokázaly budovat nezávislost.