Benedikt XVI. viděl církev spíš jako skanzen a útočiště před současným světem, kritizuje zesnulého papeže teolog Petráček

„Převažují pozitiva. Ratzinger byl velký teolog už před nástupem do papežské funkce. Velmi se zasloužil o modernizaci katolické církve a jako papež přispěl k modernímu přístupu katolické církve oproti tomu, co bylo před ním,“ uvádí v Pro a proti Daniel Kroupa.

Čtěte také

Když Benedikt XVI. rezignoval, šlo o velký moment jeho pontifikátu i církevních dějin, myslí si historik

Katolický teolog, kněz a církevní historik Tomáš Petráček nepochybuje o Ratzingerově motivaci a nasazení. „Ale jde o muže, který po dlouhou dobu zastával rozhodující řídící funkce v katolické církvi. Tu měl převést do 21. století a v tom je jeho přínos spíš negativní.“

„Součástí katolické tradice je určitá pluralita, aby se mohly tříbit směry, které provedou církev do budoucnosti. Bohužel často historicky docházelo k mocenskému zúžení této plurality a Ratzinger jako prefekt Kongregace pro nauku víry se na tom významně podílel. Systematicky také ničil životní dráhy mnoha teologů,“ tvrdí duchovní.

Bylo nutné zcela nově definovat postavení církve vůči politice a na tom má kardinál a následně papež Benedikt XVI. velikou zásluhu.
Daniel Kroupa

Filozof namítá, že to se týkalo jen pár jednotlivců. „Navíc zde rozhodovala zmíněná kongregace s 25 kardinály, takže můžeme říci, že Ratzinger nese odpovědnost za rozhodnutí, ale je otázka zda nese přímou vinu. On sám žádal zproštění této funkce, ale papež mu nevyhověl. I tak tato rozhodnutí diskuzi neosekávala.“

Daniel Kroupa|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

„Těch případů byly desítky, šlo o tvrdé disciplinární zásahy vůči teologům. Když je někdo předmětem jednání kongregace, bere mu to jakoukoliv kredibilitu uvnitř církve, stává se z něj problematický autor. A děly se i další zákulisní tahy, které opravdu lidem ničily jejich životní dráhy. Relativizovat toto je takové české lhaní si do kapsy,“ dodává Petráček.

Ratzinger jako prefekt kongregace i papež razil teorii malé církve, která bude uzavřená, a udělal řadu kroků, které vedly ke zúžení.
Tomáš Petráček

Kroupa vidí přínos Ratzingerův zejména v důrazu na odvrácení církve od mocenské role, tedy od propojení trůnu a oltáře. „Bylo nutné zcela nově definovat postavení církve vůči politice a na tom má kardinál a následně papež Benedikt XVI. velikou zásluhu. Kladl také daleko větší důraz na princip lásky jako ústřední princip katolického učení.“

Tomáš Petráček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

„Ratzinger už jako prefekt kongregace, tak i jako papež razil teorii malé církve, která bude uzavřená, a udělal řadu kroků, které vedly ke zúžení. Spíš mu bylo blízké pojetí církve jako skanzenu, azylu pro uprchlíky před současným světem, než církve, která ofenzivně vychází ven na ulici a snaží se lidi získat pro evangelium,“ připomíná kněz.

S tím ale filozof nesouhlasí. „Nebyl nějakým konzervativním rotvajlerem. Udělal problematické kroky, ale také byl velkým znalcem protestantismu a měl před očima neustálé štěpení se protestantských proudů a jejich postupné slábnutí. Jeho soustředění na identitu a kontinuitu katolické církve nevylučovalo ekumenický dialog, ke kterému měl silnou vůli.“

Čtěte také

Daniel Kroupa: Velký papež Benedikt XVI.

Teolog souhlasí, že Ratzinger má velké zásluhy o dialog vědy a víry a oddělení církve a státu. „Ale v oblasti ekumenismu právě jako rodilému Bavorákovi, který neměl moc zkušenosti s evangelickým prostředím, jsou jeho výkony spíš tristní,“ shrnuje zásluhy zesnulého papeže Benedikta XVI. Tomáš Petráček.

„Já zde zdůrazňuji celkové pohledy. Máme tendenci pro stromy nevidět les a v tomto celkovém pohledu z toho papež Benedikt XVI. vychází výborně,“ opakuje chválu zesnulého kardinála a papeže filozof Daniel Kroupa.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.