Beslanská komise
Připomeňme si některá důležitá fakta a čísla kolem loňské beslanské tragédie, jejímiž spornými okolnostmi se komise Státní dumy, vedená Alexandrem Toršinem, zabývala. Asi třicetičlenné komando, které se do Beslanu dostalo po skupinkách a tam se teprve spojilo, přepadlo nádvoří tamní střední školy č. l. přesně ve chvíli, kdy před budovou probíhal slavnostní ceremoniál u příležitosti začátku školního roku.
Útočníci zajali celkem 1127 rukojmích, které rozmístili především ve školní tělocvičně. Ta byla důkladně zaminována a jeden z útočících hrdlořezů neustále stál na odpalovacím zařízení, jímž mohl celý výbušný systém během vteřiny spustit. To se podle všeho po 52 hodinách, tedy 3. září krátce po třinácté hodině stalo.
Včerejší zpráva sice přináší poměrně podrobný chronologický sled událostí od této chvíle, ale na hlavní otázky bohužel neodpovídá. Otázkou první je, co se stalo iniciačním momentem celé následující krvavé krize. Někteří místní svědkové totiž tvrdí, že z protějšího domu kdosi vypálil z granátometu a že tento výstřel buď výbušný systém odpálil sám, nebo teroristy vyděsil natolik, že výbušniny iniciovali sami. Vyloučena ovšem není ani nešťastná náhoda.
Podstatné ovšem je, co předcházelo i co následovalo. Toršinova parlamentní komise zatím nezveřejnila žádné závěry, týkající se role federálních jednotek, které se na celé osvobozovací akci podílely. Konstatuje jen, a to na rozdíl od závěru ruských žalobců z 27. prosince, že po zahájení celé osvobozovací operace významně chybovaly severoosetské nejvyšší orgány i velitelé vojenských a policejních jednotek. Ve štábu celé akce, kterou ostatně v první 24 hodinách řídil dnes již bývalý severoosetský prezident Alexandr Dzasochov a poté velitel severoosetského oddělení Federální bezpečností služby Andrejev, panoval po téměř celou dobu zmatek a nedostatek validních informací o tom, kolik rukojmích vlastně ve školní budově je. Toto ale podle předsedkyně Výboru beslanských matek Zuzany Dudijevové jak Dzasochov, tak Andrejev přiznali už během soudu s jediným přeživším teroristou Kulajevem. V každém případě Toršinova zpráva ze všech nedostatků osvobozovací akce viní místní severoosetské úřady a silové struktury.
Šéf parlamentní vyšetřovací komise také uvedl, že ruský ministr vnitra Rašid Nurgalijev a jeho náměstek odeslali dva týdny před teroristickým útokem severoosetskému policejnímu sboru telegram, kde jeho zástupcům nařídili zpřísnění bezpečnostních opatření během prvního školního dne, tedy přesně v den beslanského masakru. Kdyby byly instrukce dodrženy, nemuselo k teroristickému útoku vůbec dojít, ale nestalo se tak, řekl Toršev.
Paní Dudijevová k tomu dodává, že jejímu výboru je známo, že federální úřady měly k dispozici letecké snímky teroristických táborů, z nichž jasně vyplývalo, že čečenští a další ozbrojenci chystají v dohledné době něco velkého. Prevence však selhala jak na čečensko-severoosetské hranici, tak přímo v Beslanu. Chaotická osvobozovací akce už pak probíhala v podmínkách, kde se lepší výsledek dal jen těžko očekávat.
Parlamentní zpráva bohužel neodpovídá na další důležitou otázku, totiž jak bylo užito velmi ničivých zbraní jako jsou raketomety, plamenomety a dokonce tanky. Vojáci a Federální bezpečnostní služba tvrdí, že tyto zbraně sice nasazeny byly, ale až po čtyřiceti minutách od začátku masakru, kdy všichni živí rukojmí už dokázali školu opustit. Zmapovat ale přesně tuto okolnost bude velmi těžké, a to i v té části vyšetřování, která ještě není skončena a která bude zkoumat odpovědnost federálních složek. Výsledky tohoto vyšetřování by měly být známy asi za dva měsíce, ale lze je předjímat už dnes. Federální tajněpolicejní i jiní činitelé budou z obliga a přiznaná vina bude definitivně svalena na místní severoosetské orgány.
K totmu závěru inspiruje i anketa z dnešního ranního vysílání Radia Svoboda. Ani jediný z respondentů se nedomnívá, že by skutečné okolnosti tragédie mohly v dohledné době vyjít najevo a že pokud se tak někdy stane, bude to možná za sto let, kdy to už nikoho nebude zajímat.
