Bosna 5 let po válce

27. listopad 2000

Hlavní architekt Daytonské mírové dohody, která před pěti lety ukončila tři roky krutého vraždění v Bosně a Hercegovině, americký diplomat Richard Holbrooke, sám hodnotí dnes výsledky „Daytonu“ jako „relativní úspěch“.

Jak se ukázalo, Daytonská dohoda skutečně přinesla obyvatelstvu Bosny mír a ukončila tuto nesmyslnou bratrovražednou válku. Ačkoli mezinárodní dohoda a diplomatická jednání nemohla nějak „zrušit“ nenávist mezi lidmi, mezi příslušníky různých národů a náboženství, které žily v Bosně po staletí vedle sebe, přispělo těch uplynulých pět let, kdy se neválčilo, přece jenom k určitému usmíření.

Náznaky toho pozitivního vývoje jsou viditelné všude: jen v první polovině letošního roku se do svých domovů v Bosně vrátilo asi 15 tisíc někdejších uprchlíků. Nedávné politické změny v sousedním Chorvatsku zase umožnily zahájit zcela nové období „přátelských“ vztahů mezi Chorvatskem a Bosnou a minulý týden oba tyto státy podepsaly dohodu o repatriaci svých občanů. A lze asi také oprávněně doufat, že nová chorvatská vláda využije svého vlivu, který má mezi Chorvaty v Bosně, k tomu, aby pomohla vyřešit například problém rozděleného města Mostaru.

Po pěti letech míru je tedy zřejmé, že snad už jednou pro vždy skončily tak zvané „etnické čistky“ a že se tento druh násilí do Bosny nevrátí, alespoň dokud tam budou na mír dohlížet síly organizace NATO.

Americký diplomat Richard Holbrooke, který dnes působí jako velvyslanec Spojených států u Organizace spojených národů v New Yorku, si ale uvědomuje, že Daytonská mírová dohoda, kterou před pěti lety pomáhal s tak velkým osobním nasazením uzavřít, není dokonalá a že je zapotřebí uspořádání Bosny zlepšovat. Jedním z hlavních problémů Bosny zůstává podle Holbrooka velmi slabý institut tříčlenného prezidia. Postavení bosenského prezidenta je podle něj nutné posílit. Jiným důležitým úkolem, který přispěje ke stabilizaci situace v Bosně, bude sjednocení bosenských branných sil, které jsou zatím rozdělené podle národností.

Za hlavní zdroj nestability celého Balkánu označil Holbrooke jednoznačně jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. „Je tragédií Srbska a tragédií Balkánu, že srbský lid neměl možnost vybrat si ve skutečně svobodných a spravedlivých volbách takové vedení, jaké by si přál,“ prohlásil velvyslanec Holbrooke s tím, že „dokud se to nestane, oblasti jako je Bosna, Kosovo a Černá Hora, budou ve výbušném stavu.“ Většina problémů celého tohoto regionu za uplynulých devět let spadá podle Holbrooka na konto prezidenta Miloševiče a jeho vedení v Bělehradě. Spojené státy proto nadále zaujímají postoj, který má za cíl izolaci jeho režimu.

Spustit audio