Bruselské dotace v ohrožení

Původně to mělo být za sedm let celkem 700 miliard korun, jenže Češi nedokázali dobře sepsat projekt, podle kterého se měly peníze z Bruselu čerpat. Zapomenuty jsou vize někdejšího premiéra Jiřího Paroubka a bývalého ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče, podle kterých tato částka, doplněna ještě o sto miliard spolufinancováním z české strany, nakopne republiku k ještě rychlejšímu rozvoji. Měla zajistit stavbu nových dálnic a železničních koridorů, financovat výstavbu nových vědeckých ústavů a jejich spolupráci s průmyslem, dokončit stavbu čistíren odpadních vod, zabezpečit vznik systému celoživotního vzdělávání a celou spoustu dalších věcí včetně revitalizace velkých měst a moderní veřejné správy..

Bohužel, vysoké dotace dostaly všechny ostatní země, rozvoj v České republice se však nekoná. Země se dál potýká s rozbitými silnicemi, špatným životním prostředím, nevýkonnými úřady a nedokonalým přístupem ke vzdělání.

Při takové představě jde pochopitelně o nadsázku, nic podobného ještě reálně nehrozí. Bylo by to jen k smíchu nebo k pokrčení rameny - ovšem kdyby se tato temná vize už z jedné sedminy nenaplnila.

Upozornil na to varovný dopis odeslaný koncem března z Bruselu. Ředitelé příslušných odborů Evropské komise v něm píší, že nemohou dále jednat o základním dokumentu, podle kterého se má zmíněných 700 miliard čerpat. Dokument se jmenuje Národní strategický referenční rámec a je v něm obecnými slovy napsáno, čeho chtějí Češi pomocí bruselských peněz dosáhnout. Nástrojem k tomu má být 24 operačních programů, podle kterých budou ministerští a krajští úředníci rozdělovat dotace jednotlivým žadatelům.

Základná dokument tedy nesplnil očekávání. Podle toho, co píší úředníci, je velmi obtížné, aby se někdo vyznal ve čtyřiadvaceti operačních programech, které se navzájem překrývají a u některých není ani jasno, k čemu slouží.

Dále se České republice vytýká, že nepřipravila kvalitní reformu své byrokracie. Není přece možné posílat tak ohromné peníze do země, kde úřady fungují tak zastaralým způsobem. Navíc Česká republika nemá dostatečně výkonný informační a kontrolní systém, který by umožnil evropské peníze efektivním způsobem rozdělovat.

Dopis je jasný a stručný - až Češi dokument podle přiložených rad opraví, ať jej pošlou do Bruselu znovu.

Dokument s tak vážným varování dorazil na ministerstvo pro místní rozvoj, které řídí vicepremiér Jiří Čunek. Ten zřejmě sdělil výhrady Evropské komise svým kolegům ve vládě, veřejnost se o výhradách Bruselu však nedozvěděla. Co tedy bude dál?

Již v úterý tento týden odjíždí český vyjednávací tým v čele s bývalou ministryní školství Miroslavou Kopicovou do Bruselu, aby si s Evropskou komisí ujasnil pozice. První přepracovaný Národní referenční rámec může být hotov do čtrnácti dnů - počítejme, že Češi se budou snažit a bruselští úředníci budou co nejvíce vstřícní. V průběhu května tedy Brusel dostane novou verzi, někdy v létě ji po drobných úpravách schválí a například již v říjnu bude moci oznámit, jak vypadají operační programy. Žadatelé se ještě před koncem roku mohou hlásit o peníze. Zdržení tedy bude deset měsíců ze sedmi let.

Jenže to je ještě ta lepší varianta. Lehké zamrazení může způsobit krátký pohled do historie. Už loni v říjnu dostala Česká republika dokument s radami, jak Národní referenční rámec změnit. Je to překvapivé - ale rady jsou věcně úplně stejné, jako ty, které Česká republika dostala letos v březnu.

Jinak řečeno: Češi doporučení Bruselu ignorovali a těžko dnes říci, jestli se budou chovat jinak. Naproti tomu bruselští úředníci mohou být dost naštvaní a cestu k vysněným penězům tedy ještě víc zkomplikovat. Varování z Bruselu poukazuje velmi diplomatickým jazykem ještě na dva další nedostatky, které brání dohodě.

Dovídáme se v něm, že čeští úředníci jsou velmi málo výkonní. Jinými slovy, možná se i snažili, dokument však nedokázali přepsat podle konzultací v Bruselu. Věřme, že umí alespoň anglicky.

Problém je také ve způsobu, jak fungují ministerstva. Každé z nich si prosadilo svůj operační program, aby mělo pod kontrolou nějaké peníze. Sedm programů je krajských a dva jsou pro Prahu. Tím Česko vede bezkonkurenčně v počtu programů - má jich čtyřiadvacet, druzí jsou Poláci se šestnácti a další země už nemají přes deset.

To se tedy musí změnit. Najít schopné úředníky, kteří dokážou v Bruselu něco dohodnout. A přesvědčit ministry, aby se o netahali o bruselské peníze. Jinudy cesta k miliardám nevede. V této chvíli je víc než jisté, že něco takového může zajistit jen mimořádně schopný ministr. Vůbec však jisté není, že tímto krizovým manažerem může být současný vicepremiér Čunek, který má zatím evropské dotace na starost.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .