Bulharsko se rozhodlo zveřejnit bývalé agenty komunistické bezpečnosti
Bulharský parlament schválil tento týden zákon, který umožní zveřejnit jména kolaborantů s bývalou komunistickou tajnou policií. Odhaleny mají být seznamy všech agentů někdejší státní bezpečnosti a jejích donašečů-informátorů, stejně jako jména pracovníků dřívější civilní a vojenské zpravodajské služby.
Ve středu schválený zákon, jenž vstoupí v platnost, jakmile bude úředně publikován ve Sbírce zákonů, umožňuje také "lustraci" všech osob, které za uplynulých 11 let od pádu komunismu zastávaly v Bulharsku nějaký veřejný úřad a všech kandidátů v prezidentských, parlamentních a komunálních volbách.
Jména bývalých agentů bulharské tajné policie a kolaborantů režimu mají být oficiálně veřejně k dispozici dokonce na internetu.
Podobně jako u nás, i v Bulharsku se stala otázka "zda, kdy a do jaké míry" odhalit jména osob, které za minulého režimu spolupracovaly s tajnou policií, jedním z hlavních problémů veřejného a politického života minulých let.
Vládnoucí bulharská protikomunistická Unie demokratických sil, která novou legislativu navrhla, tvrdí, že tento zákon poslouží k dlouho očekávané "očistné katarzi" uvnitř společnosti. Jeden z autorů nového zákona, poslanec Unie Metodi Andre'ev řekl zpravodaji rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda, že seznamy agentů měly být zveřejněny už dávno a to, že se tak nestalo, zpomalilo demokratické reformy v zemi:
"Mnoho věcí se v Bulharsko zpozdilo. Reformy se zdržely a jedním z důvodů tohoto zdržení je, že tento zákon nepřišel v čas," říká Merodi Andre'ev.
Opoziční bulharští socialisté, což jsou v podstatě jen "přejmenovaní" bývalí komunisté, se ale chtějí proti platnosti zákona odvolat k ústavnímu soudu. Někteří odpůrci zákona také namítají, že vejde v platnost jen 4 měsíce před parlamentními volbami a že by mohl být zneužíván v předvolebním boji.
Unie demokratických sil ale odmítá nařčení, že tento zákon vznikl účelově. Nezávislá bulharská novinářka Tatjana Vaksbergová, která strávila několik let zkoumáním archivů někdejšího komunistického režimu, podotýká, že nový zákon jde dále než dosavadní legislativa v této oblasti - už zákon z roku 1997 umožnil bulharským obětem komunistické perzekuce nahlédnout do jejich osobních svazků a tak zpřístupnil tyto materiály omezenému počtu "prominentů":
"Od včerejška mají Bulhaři právo nejen vědět, který z nynějších poslanců anebo starostů spolupracoval za minulého režimu s tajnou policií komunistického diktátora Todora Živkova, ale také se dozvědí, kdo kolaboroval z nynějších bankéřů, žurnalistů, oficiálních představitelů státních institucí a dokonce i soukromých podnikatelů, kteří v uplynulých 10 letech ohlásili za podezřelých okolností bankrot," říká Vaksbergová.
Bulharsko je podle ní v tomto směru "velmi pozadu" například za východním Německem a dalšími středoevropskými bývalými komunistickými zeměmi. Otevření archivů někdejší tajné policie považuje za nutný krok k tomu, aby Bulharsko konečně překonalo svou komunistickou minulost.
ČRo 6 / RSE 3. března 2001
rse@cro.cz