Bytová výstavba na Marsu

Zákon o nájemném sepsali na ministerstvu financí a do druhého čtení ho prosadila vládní sociální demokracie spolu s opozičními komunisty. Nemá smysl podceňovat jednotu vládní koalice. Ministr financí, sociální demokrat Bohuslav Sobotka se také dohodl s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem, který zastupuje menší koaliční strany, na společném postupu do druhého čtení. Zákon se změní, aby se během tří let zvýšilo regulované nájemné o třicet procent.

Dohoda je ovšem vratká, protože ji napadla část sociální demokracie, která se ohání svými sociálními ohledy. Ministr práce Zdeněk Škromach a další tvrdí, že o tolik nájemné zvyšovat nejde. Už předem odmítli zavádět sociální příplatek k nájemnému, což byl nutný krok pro budoucí regulaci. Sobotka přesto věří, že se nějaký kompromis najde.

Tak jsou rozdané karty a člověk si logicky řekne, co z toho bude mít. Pokud se neuvolní regulace, nejvíc na tom získají nájemníci v bytech, které patří obecním úřadům. Ještě koncem minulého desetiletí jich bylo podle odborných odhadů šest až sedm set tisíc. Nadále budou platit stávající nízké nájemné, rovněž mohou očekávat, že jim obce už brzy byty prodají za částky kolem sta tisíc korun. Pokud se tak mezitím nestalo, protože podle dostupných údajů se obce už poloviny svých bytů zbavily.

V delší perspektivě by ale rodiny z nájemních bytů měly začít šetřit, protože veškeré opravy budou hradit se svými sousedy. Při větší opravách přitom jde o významné částky, které jednu rodinu přijdou třeba na půl milionu. Tito lidé se tedy mohou rozhodnout, jestli raději našetřené peníze nevyužít na stavbu rodinných domků.

Dalších tři sta tisíc nájemních bytů vlastní soukromníci. I ti budou dál platit málo, nemohou ale počítat s tím, že jim byty někdy budou patřit. Majitelé - zvláště ve velkých městech - se jich budou snažit co nejdříve zbavit, případně budou prodávat celé domy cizím realitním firmám. Ty budou v jednání mnohem efektivnější a zřejmě se jim podaří přesunout nájemníky z kvalitních domů v centru na periferní sídliště.

Lidé, kteří nemají přístup na regulovaný trh, budou moci nadále získat bydlení jen na zbytkovém trhu s cenami, které jsou v průměru čtyřikrát vyšší.. Případně mohou byt koupit pomocí hypotéky a vyjde je to nastejno. Pokud se rozhodnou zadlužit na patnáct let dopředu, vyjdou je hypoteční splátky nastejno jako neregulovaný nájem, nárok na hypotéku ale rozhodně nemají lidé s průměrnými příjmy.

Popsaný stav zůstane nejméně příští tři rok, ať už hlasování ve sněmovně dopadne jakkoliv. Zákon může projít, může být více či méně upraven, pro občany to v podstatě vyjde nastejno. Pouze lidé v bytech s regulovaným nájmem a vlastníci těchto bytů se mohou zajímat, kolik se vlastně bude v příštích měsících platit.

Není pochyb, že vláda se na změně současného stavu nedohodne, ministři o reformě v podstatě nechtějí jednat. Krokem kupředu by byla příprava adresného příspěvku k nájemnému - ten by ušetřil práci příští vládě, pokud by se rozhodla reformovat.

Jenže prakticky vzato, všechno směřuje k jednoznačnému řešení. Nájemní byty jako takové budou zrušeny. Obce si nechají jen pár stovek sociálních bytů, také bydlení u soukromých vlastníků bude spíše pro ty, kdo mají hluboko do kapsy a spokojí se s horší kvalitou.

Byty na volném trhu budou drahé jako dosud a rychle převládnou bytová družstva vlastníků.
Na tomto řešení mají totiž zájem velice silní lobbisté a nejde jen o svazy nájemníků. Začíná to u stavebních firem, které na málo nasyceném trhu mohou stavět nové byty poměrně draho. Vydělávají na tom obce, které mají peníze z prodeje svých bytů, navíc jejich prostřednictvím proudí do bytové výstavby ročně dvacet miliard. Státem podporované hypotéční úvěry jsou příležitostí pro všechny české banky, vysoké ceny bytů umožňují vysokou marži realitním kancelářím, právníkům, odhadcům.

Všichni realizují svůj zisk, je to ovšem podivný kapitalismus, který tuneluje státní pokladnu a budoucnost celé společnosti.

Byty totiž nejsou především pro mladé rodiny - šanci na byt mají lidé až ve chvíli, kdy začnou hodně vydělávat. Zbytečně se divíme, proč se rodí tak málo dětí a vláda zbytečně vymýšlí propopulační politiku. Ani pár tisícovek ročně nepomůže.
O tom, co je reálný problém, ale ve sněmovně tento týden řeč nebude.