České předsednictví má i úspěšnou bilanci
Nejen všeobecnosti jako je Evropa bez bariér, i zcela konkrétní cíle mělo a má české předsednictví EU. A zdá se, že se stranou politické vřavy kolem krize, záchranných balíčků a nakonec i nešťastného pádu české vlády uprostřed předsednického mandátu přece jen cosi podařilo.
K těm pozitivním stránkám zřejmě patří pomoc Chorvatsku při prolomení odporu Slovinska k uzavírání přístupových kapitol s Bruselem kvůli pohraničnímu sporu obou zemí.
Obě země se už 17 let dohadují například o hranici v Piranském zálivu, kde Slovinsko žádá o otevřený přístup do mezinárodních vod a kvůli tomu blokuje Chorvatskem předloženou dokumentaci, jelikož by prý mohla hranici předurčit.
Z Bruselu si za to Lublaň vysloužila kritiku. Eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová- Waldnerová na konci loňského roku, když se v EP hlasovalo o příslušné rezoluci, zdůraznila, že žádný stát by neměl vnášet vlastní problémy do EU. Také ona, ještě jako rakouská ministryně zahraničí v letech 2000 až 2004, se rovněž snažila "nevnášet žádná blokační veta proti vstupu Česka a Slovinska" do unie kvůli poválečným dekretům o vysídlování německého obyvatelstva, řekla tenkrát eurokomisařka Ferrerová- Waldnerová.
A mluvčí českého MZ Opletalová tehdy před zahájením předsednictví řekla doslova: "Věříme, že bude možné dospět k dohodě. Je i v zájmu nadcházejícího českého předsednictví, aby byl proces odblokovaný. Budeme se snažit v diskuzi na půdě EU budovat konsenzus," Tolik citát.
Teď to vypadá, že se na tomto poli snad přece jen něco pohnulo. Chorvatský ministerský předseda Ivo Sander totiž o víkendu na sjezdu německé Panevropy v Pasově řekl naší stanici:
Sanader : es hat sich was ....¨
Něco se pohnulo a myslím, že české prezidentství bylo v této věci velmi, velmi aktivní. Samozřejmě jde o problém, který nemůže české prezidentství vyřešit samo, je to i věc komise a Slovinska, a já jen doufám, že česká vláda bude aktivní i nadále, až do konce prezidentství. Ano, opravdu si myslím, že do konce prezidentství se může mnohé vyvinout pozitivním směrem v tom smyslu, že se jednání s Chorvatskem odblokují.
Sander vyjet
To tedy řekl chorvatský premiér Ivo Sanader. O Chorvatsku se ví už dávno, že je horkým kandidátem pro vstup do unie. Záhřeb oznámil na konci loňského června, že splnil přístupová kritéria. A předseda Evropské komise José Barroso už předtím zdůraznil, že Chorvatsko by mohlo ukončit vstupní rozhovory v roce 2009. Sanader je přesvědčen, že se tak stane.
Jenže co pak? Bez Lisabonské smlouvy dojde k průtahům a sami máme ještě v živé paměti, jak nepříjemný pocit to byl, když se na bruselských summitech členské státy unie pořád jen dohadovaly, kdy se to slibované rozšíření unie na východ konečně uskuteční. Populisté to zneužívali k vyvolání dojmu, že v té unii vlastně nikoho dalšího nechtějí.
Tohle by se nepochybně začalo odehrávat i v Chorvatsku. V zemi, která by teď neměla problémy nebo psychologické zábrany ani s přijetím eura, ani s akceptováním podmínek Lisabonské smlouvy. Byla by pro ostatní členské státy, které si přejí hlubší integraci nejen hospodářskou, ale i politickou, spolehlivým partnerem.
Už proto, že zakusila docela nedávno, jak bezvýchodné je řešit konflikty silou. Jiné pozitivní východisko než zakotvit v evropské struktuře nemá. Jestli jí v tom čeští diplomaté v uplynulých měsících českého předsednictví pomohli, je to další pozitivní signál, že Česko nebylo v čele unie přece jen nadarmo.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
