Český rozhlas ctí objektivitu a nestrannost, podcast „Matematika zločinu“ tak posluchačům nabídne v přepracované podobě, která respektuje Kodex ČRo

V uplynulých týdnech Český rozhlas čelil pomluvám a lžím, které na jeho adresu vznesly autorky Brit Jensen a Magdalena Sodomková, a také jednostranně pojatým článkům, především v Deníku referendum, které nerespektovaly standardy novinářské práce, byly jednostranně zaměřené a jejich autoři se ani neobtěžovali kontaktovat ČRo a požádat ho o stanovisko k celé věci.

Český rozhlas dodržuje zodpovědně ustanovení zákona o ČRo, zákona o rozhlasovém a televizním vysílání i Kodexu ČRo. Ostře se tímto ohrazuje proti nařčením, které ho absurdně obviňují z cenzury a zpochybňují jeho nezávislost. Stejně tak ČRo zásadně protestuje proti lžím o údajné atmosféře strachu, kterou prý zaměstnanci pociťují.

Autorky Brit Jensen a Magdalena Sodomková svými vyjádřeními poškozují dobré jméno ČRo a znevažují dobrou a zodpovědnou práci stovek jeho zaměstnanců. Záminkou pro jejich tvrzení se jim přitom stala pouze ta skutečnost, že odevzdaly Českému rozhlasu dílo, které obsahovalo celou řadu vážných prohřešků proti Kodexu ČRo. Český rozhlas proto nyní po autorkách bude požadovat veřejnou omluvu.

Pokud by Český rozhlas netrval na tom, aby autorky dílo upravily a doplnily a odvysílal ho v původní podobě, zpronevěřil by se základním hodnotám média veřejné služby, popřel by svou objektivitu a nestrannost a vystavil by se také riziku soudní žaloby.

Matematiku zločinu nabízely autorky původně jako investigativní dokument stanici ČRo Plus a slibovaly vytvoření kvalitního veřejnoprávního pořadu. Téma zaujalo jak bývalého šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Ondřeje Nováčka, tak současného šéfredaktora Petra Šabatu.

První vážný problém v komunikaci s autorkami nastal na schůzce v květnu 2018 nad prvními scénáři. Na jednání byli zástupci stanice, autorky, vedoucí tvůrčí skupiny Dokument Daniel Moravec a reportér Janek Kroupa – právě s ohledem na předpokládaný investigativní obsah pořadu. Po sérii dobře míněných věcných připomínek, které odpovídaly komunikaci autor – editor, obvinila Magdalena Sodomková autory těchto připomínek ze stanice Český rozhlas Plus z pokusu cenzurovat jejich dílo, a to na údajnou politickou zakázku. V té chvíli bylo zřejmé, že je další spolupráce v ohrožení.

Daniel Moravec proto navrhl, aby dostala stanice k posouzení až celé dílo – protože autorky jsou profesionálky, dokument natočí na požadované úrovni – a na stanici pak bude rozhodnutí, zda celý pořad převezme k vysílání nebo ne. S tím Petr Šabata souhlasil, jen si vymínil, že k posouzení dostane všechny díly jako celek. S tím zase souhlasili Moravec, Sodomková a Jensen.

Ani před touto schůzkou, natož po ní neprobíhala žádná intenzivní společná práce na scénáři nebo na pořadu jako takovém, nebyl k tomu totiž důvod. Pátý poslední díl dostal Český rozhlas Plus k posouzení v první polovině prosince 2018 a začal ho posuzovat – spolu s vedením Zpravodajství.

V lednu stanice pořad odmítla s ohledem na to, že v řadě pasáží je v rozporu s Kodexem Českého rozhlasu. Na počátku února připomínky konkretizoval šéfredaktor Šabata v dopise ředitelce výroby Kateřině Konopáskové. Na konci února se uskutečnila schůzka autorek, šéfredaktora Šabaty a zástupců Výroby, kde byly připomínky k nesouladu s Kodexem rozebrány podrobně. Toto jednání takřka skončilo závěrem, že šéfredaktor ve scénářích označí podle něj vadné pasáže a autorky se pokusí pořad upravit. Nicméně tento kompromis autorky nakonec svým postojem a chováním v průběhu jednání znemožnily.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky si nechal zpracovat posudek pořadu od docenta Jana Motala z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno. V části týkající se kodexu autor píše: „…pořad neporušuje ustanovení kodexu ČRo, která upravují nástroje využívané při investigativní žurnalistice, a to až na výhrady ke zdůvodnění anonymizace a původu zdrojů (tedy bylo by vhodné přidání nebo dodatečné uvedení informace o původu informace nebo nebezpečí hrozícímu některému z respondentům). Takové vady jde snadno napravit a nelze je brát jako absolutní překážky pro odvysílání celku.“

Autorovy výhrady míří úplně stejným směrem jako výhrady ČRo Plus (anonymní zdroje, anonymní nahrávky). Posouzení vedení Zpravodajství Českého rozhlasu je jen poněkud přísnější – což plyne z každodenní praxe hodnocení pořadů a jejich souladu s kodexem, a to včetně investigativních pořadů (Český rozhlas nemůže měřit dvojím metrem). ČRo nijak nezpochybňuje, že informace obsažené v díle jsou zajímavé, společensky důležité a že seriál pojednává o věcech veřejného zájmu. To ovšem neznamená, že takové pořady jsou vyvázány z povinnosti, které upravují zákony a předpisy, kterými se ČRo musí řídit. I na takové pořady je třeba uplatňovat příslušná ustanovení Kodexu ČRo, jak ostatně Jan Motal ve svém posudku činí. Konečná zodpovědnost za obsah vysílání totiž vždy podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání leží na ČRo jako provozovateli.

Za pozornost stojí i tato pasáž z posudku Jana Motala: „Jsem toho názoru, že autorky se měly rozhodnout, zda točí spíše žánr umělecko-dokumentární („detektivka“) nebo investigativní, a tomu přizpůsobit kompozici – v prvním případě by to znamenalo zaměřit se výhradně na příběh některé z kauz, v druhém potom více zobrazit kontext kontroverzí ohledně soudního znalectví. V pořadu např. ani nezazní informace o tom, že se k tématu vyjadřovaly právní a soudní autority, že jde o otázky diskutované v legislativním procesu apod. Zvláště problematické to je ve vztahu k aktérům uherskohradišťské kauzy. Tamní soudci totiž byli opakovaně podrobeni kárným žalobám. Z pořadu vyplývá, jako by se pochybení zlínského soudu vůbec neřešila. To znamená, že vyznění celého pořadu je alarmistické neadekvátně skutečnosti. Posluchač může získat dojem, že české soudnictví selhává systémově (synekdochická kompozice), ač se jak problematika soudních znalců, tak konkrétně zlínského soudu řešila a řeší na institucionální úrovni. Z dramaturgického hlediska je tedy pořad obětí svojí hybridní formy (opět opakuji – jde o vlastnost žánru). Alarmismus může vést k morální panice, v níž budou soudní znalci nebo soudci obecně identifikováni jako hrozba pro společnost a bude snižována důvěryhodnost soudů nad rámec přijatelné kritiky ve veřejném zájmu. Zde hrozí narušení etického principu, podle nějž novinář nesmí nahrazovat demokratické instituce (nebezpečí „mediokracie“). I když se autorky samotné v pořadu takovému přístupu snaží vyhnout a zvláště Magdalena Sodomková vystupuje v pořadu tak, aby dostála požadavku nestrannosti, celkové vyznění pořadu alarmistické je. Bez kontextu může vést k neadekvátnímu hodnocení skutečnosti. V této souvislosti bych rád – aniž bych posuzoval estetické kvality pořadu – dal autorkám doporučení, aby pro případné vysílání pořad upravily. A to především proto, že nelze spoléhat na posluchačovu pozornost. Poslech pořadu ve vysílání je jiný, než podcastu na webové stránce, který je opatřen dalšími informacemi a lze se v něm vracet. Považuji za vhodné, kdyby jednotlivé díly byly informačně více uceleny, méně se v nich pracovalo s „tajemstvím“ (které je prospěšné pro narativní schéma detektivky) a více s doslovností a úplností.

S autorkami nicméně nebylo možné vést věcnou debatu, protože každý návrh na úpravu vydávaly za cenzuru. Na konci února tak vzájemná komunikace skončila roztržkou. Následně případ Matematiky zločinu na veřejném zasedání Rady ČRo na základě jejího dotazu komentoval i generální ředitel René Zavoral, který uvedl, že daný slovesný útvar má kvalitu z hlediska práce s audiem a dokumentem jako uměleckým žánrem. Bohužel má však řadu nedostatků z pohledu investigativní žurnalistiky a standardů, které musí ČRo dle zákona o ČRo a Kodexu ČRo uplatňovat na své vysílání.

Jelikož se Český rozhlas staví zodpovědně ke svému programu a vysílání, snažil se stále najít cestu, jak podcast Matematika zločinu nabídnout posluchačům. Proto ČRo vyvolal jednání s Josefem Šlerkou, ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který spolufinancoval vznik pořadu. Následovaly dvě schůzky s autorkami Jensen a Sodomkovou za účasti pana Šlerky, Zpravodajství ČRo i Výroby, na kterých zástupci Českého rozhlasu znovu zopakovali připomínky k Matematice zločinu, které vzhledem k nedodržení Kodexu znemožňují publikování pořadu pod značkou ČRo. Následně šéfredaktor Petr Šabata označil tyto pasáže ve scénářích pořadu a autorky si vzaly čas na (případnou) opravu pořadu. Autorky následně své dílo dle požadavků ČRo upravily, a ČRo proto bude Matematiku zločinu publikovat ve formě podcastu na svých webových stránkách. Magdalena Sodomková a Brit Jensen přesto ČRo opakovaně v médiích nařkly z nepravd a opakovaly řadu nesmyslných tvrzení, jako je cenzura apod.

Český rozhlas tímto deklaruje, že postupoval ve všech fázích jednání s autorkami Sodomkovou a Jensen korektně a profesionálně, nereagoval na mediální útoky, jichž se autorky dopouštěly opakovaně, nepodloženě a neférově - například navzdory dohodě o mediální zdrženlivosti při posledním pokusu uvést pořad do publikovatelné podoby. Český rozhlas prokázal velkou trpělivost, nadhled a zachoval si důstojnost i v případech, kdy Magdalena Sodomková a Brit Jensen rozhlas očerňovaly a pomlouvaly. Na jejich poslední výpady zveřejněné zejména v Deníku Referendum však již ČRo považuje za nutné tímto prohlášením reagovat.

Považujeme za nutné zdůraznit, že v Českém rozhlase se veškeré pořady hodnotí profesionálně a přísně s ohledem na znění Kodexu Českého rozhlasu. Naopak autorky náročný úkol vytvořit korektní pořad o vážném problému v justici nezvládly a oprávněnou kritiku neunesly.

Na posuzování Matematiky zločinu a formulování připomínek se nepodílel jen Petr Šabata jako šéfredaktor ČRo Plus, kterému ho příslušné oddělení Českého rozhlasu nabídlo k odvysílání, ale i další členové vedení a ředitel Zpravodajství ČRo Jan Pokorný jako jeho bezprostřední nadřízený. Ten rovněž po celou dobu Šabatova působení v Českém rozhlase ví, že jeho partnerka je soudkyní a posléze i místopředsedkyní Městského soudu v Praze. Za střet zájmů to nepovažujeme, neboť se záležitosti zmíněného soudního znalce netýkají její rozhodovací činnosti. Zmíněná skutečnost má tedy racionální vysvětlení a nijak neovlivnila posuzování Matematiky zločinu v Českém rozhlase.

Český rozhlas postupoval v případě posuzování Matematiky zločinu tak, jak mu ukládá zákon o ČRo, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání i Kodex ČRo. Dodržování Kodexu ČRo neslouží pouze k ochraně ČRo a autorů, ale i subjektů, o kterých pořady pojednávají. Je to základní předpoklad k tomu, aby ČRo plnil svou nezastupitelnou roli ve společnosti, kterou mu ukládá zákon o ČRo a rozvádí Kodex ČRo.