Chodorkovskij do lágru

Odvolací tribunál sice oběma odsouzeným - tedy Michailu Chodorkovskému a Platonu Lebeděvovi - z jejich trestů každému rok ubral, ale v zásadě květnové rozhodnutí Moskevského měšťanského soudu potvrdil. V praxi to znamená, že Chodorkovskij si odsedí ještě šest let a Lebeděv pět.

Závěrečná fáze celé pře byla opletena řadou úhybných manévrů ze strany obhajoby i vyložených provokací ze strany státní moci. Obhajoba se pokoušela odvolací řízení co nejdéle protahovat. Kdyby se jí to podařilo až do prosince, Chodorkovskij mohl kandidovat v doplňovacích volbách v jednom moskevském volební obvodě a v případě svého zvolení do funkce poslance Státní dumy by vězení opustil. Něco takového ruská státní moc, které případ doma, ale hlavně ve světě, udělal už tolik ostudy, nemohla připustit. Proto bylo po deseti hodinách soudního jednání pro tribunál jasno - Chodorkovskij zůstane za mřížemi.

To ale nestačilo. Protože nikdo z početného týmu Chodorkovského a Lebeděvových advokátů se k jednání nedostavil - viditelně u vědomí, že už tam stejně nic nedokáže - a omluvil se jen Genrich Padva, prokuratura žádá ministerstvo spravedlnosti, aby zrušilo licence devíti Chodorkovského obhájců. Mezi nimi je i veterán ruského práva Jurij Šmidt.

Dalším svévolným gestem ruské státní moci bylo odebrání ruského víza kanadskému advokátovi Robertu Amsterdamovi. Ten se v případu sice přímo neangažoval, ale vytrvale ho sledoval a komentoval v ruských i světových médiích. K Amsterdamovi se v noci ze čtvrtka na pátek do hotelu dostavilo pět mužů v civilu. Řekli mu, že jeho vízum, původně platné až do poloviny příštího roku, ve skutečnosti již neplatí a že tudíž bude nucen okamžitě Rusko opustit. Amsterdam prohlásil, že celou svou záležitost předá mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Co se bude dít dál? Podle ruských zákonů by Chodorkovskij měl během deseti dnů putovat do některého z pracovně nápravných zařízení táborového typu. Už proto některé ruské i zahraniční sdělovací prostředky nešetřily titulky typu Chodorkovskij končí v gulagu. Je to možná trochu dramatické a senzacechtivé konstatování, ale v podstatě je tomu tak, i když v Rusku je tento typ věznení zcela běžný. Jak uvedl moskevský list Izvěstija, bývalý ropný magnát si zřejmě svůj trest bude odbývat v některém z lágrů mimo moskevskou oblast, čímž bude zcela odříznut jak od rodiny a přátel, tak od médií, z nichž některá mu do posledního okamžiku opravdu významně pomáhala. Četní ruští novináři však vidí jeho perspektivu velmi chmurně a jsou přesvědčeni, že Chodorkovskij uvržený do běžného lágru se ocitá v nebezpečí smrti.

Politolog Konstantin Simonov tak pesimistický není a naopak se přiklání k názoru, že Chodorkovskij se během posledních dvou let stačil vyprofilovat jako státem pronásledovaný liberální politik, což je deviza, která se mu v budoucnu může vyloženě vyplatit. Jak uvedl ve vysílání Rádia Svoboda Chodorkovského právník Jurij Šmidt, údajný Putinův osobní vězeň, přečetl ve vazbě několik set knih z oblasti filosofie a dalších humanitních věd, o nichž před časem sám tvrdil, že v nich má velké mezery. Na případnou politckou kariéru je tedy perfektně připraven.

Reálná perspektiva je ovšem jasná - o předčasné propuštění z vazby může Chodorkovskij žádat až po uplynutí dvou třetin trestu, tedy pěti letech a čtyřech měsících. Což bude přesně tolik, aby v žádném případě nemohl kandidovat na úřad ruského prezidenta. Čeho mělo pradvěpodobně být dosaženo a čeho tudíž také dosaženo bude.