Církevní majetek - ostré údaje

6. prosinec 2008

Majetkové vypořádání státu s církvemi zůstává i nadále nedořešeným problémem. Vláda chce vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit částka ve výši 83 miliard korun. Církevní zákon uvízl ve Sněmovně, kde o něm diskutují členové komise pro vypořádání státu a církví. Novou kvalitu by jednáním mohly dodat analýzy nezávislých expertů.

Jen málokdo by v tuto chvíli vsadil na to, že ještě v tomto volebním období bude církevní zákon přijat. Přesto se nedá říci, že by práce sněmovní komise byla bez efektu. Poslanci přizvali experty, čímž se rozšířil rezervoár údajů o stavu církevního majetku. Vedle církví a politiků tak do hry vstupují nezávislé instituce. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické předložila komisi analýzu toho, co stát v minulosti vyplatil církvím. Výsledek překvapil všechny zúčastněné, říká předseda komise Jan Kasal .

Jan Kasal: "Stát na církve vydal v letech 1948 - 2007 zhruba 61 miliard korun. Proti tomu je ovšem třeba započítat nerealizované výnosy církví. Ty jsou jednak z majetku - tady Vysoká škola ekonomická odhaduje ztráty církví na 141,5 miliardy, a jednak z patronátu - na téměř 88 miliard korun. Když se to všechno započte proti sobě, tak vychází saldo ve prospěch církví 168,6 miliardy korun, což je úžasná částka, protože - opravdu se přiznám, že s tím nikdo nepočítal..." Čísla dodaná do Poslanecké sněmovny experty z Vysoké školy ekonomické se dají - v zájmu srozumitelnosti - interpretovat i takto:

Jan Kasal: "Rozhodně to dává dobré argumenty pro ty, kteří se domnívají, že církve byly - i přesto, že stát je sanoval řekněme jednou miliardou ročně v průměru v těch uplynulých šedesáti letech - takže v podstatě byly dárci do státního rozpočtu. Ukazuje se, že na každou miliardu, kterou církve dostaly, tři miliardy do státního rozpočtu daly, takže to je asi tak laické vysvětlení..."

Hodnotu církevního majetku bude na žádost komise zkoumat ještě podrobněji skupina Ernst & Young. Z toho důvodu se životnost sněmovní komise prodlouží zhruba o tři měsíce. Výsledkem odborných expertíz by tak měla být vydatná suma faktických informací, bez nánosu politických nebo církevních zájmů. A to bude podkladem pro další jednání.

Jan Kasal: "Každopádně tyto - řekněme ostré údaje - jsou pro všechny, jak pro koaliční, tak pro opoziční poslance - důležité."

Kromě výše sumy jako takové lze očekávat tuhé boje o délce lhůty splatnosti a o výši úroku.

Jan Kasal: "Ukazuje se, že ti, kteří hlasovali proti tomuto zákonu v létě letošního roku, tak poškodili stát. Protože tam se počítalo s úrokem 4,6 %, dnes ten úrok už je daleko, daleko vyšší díky finanční krizi. Takže věřím, že i toto bude mít pozitivní dopad na rozhodování poslanců v závěrečném hlasování."

Vypořádání státu a církví je jeden z nejchroničtějších problémů české politiky. Nicméně aktéři současných jednání jsou spokojeni alespoň s tím, že mohou říci: nikdy jsme nebyli tak daleko.