Církevní zákon - emotivní téma s politickým nábojem
Ve čtvrtek probíhalo na Malém náměstí v Praze další ze série setkání na téma navrácení odcizeného církevního majetku - tentokrát s příspěním Newyorské univerzity v Praze a nadace Konráda Adenauera. Cílem těchto konferencí je vysvětlit všem zájemcům, že kompenzace jsou nejenom morálně správné, ale také vyjdou stát levněji než protahování současného neúnosného stavu.
Církevní restituce a náprava vztahů mezi státem a církvemi - to je horké téma letošního jara a léta. Je to v sekulárním Česku s podivem, nebo naopak příznačné, že církevní zákon dělá takové vlny nejen v politice,ale i mezi širokou veřejností?
Problematika majetkového vyrovnání s církvemi je obrovsky složitá. Ale přesto lidé mají pocit, že se vůči ní dokážou vymezit a zaujmout osobní postoj. Vnímá to i místopředseda Sněmovny, lidovec Jan Kasal:
"Církevní restituce a náprava vztahu mezi státem a církvemi dozajista patří k těm několika málo zákonům, kterým rozumí úplně každý. Každý si na to může udělat svůj názor, a ten jeho názor se odvíjí jednak od jeho životní zkušenosti a vztahu k církvím, ale také od vztahu okolí toho kterého politika k této restituci."
A myslím si proto, že lidé budou na politiky tlačit a oni - zcela pochopitelně - budou tento hlas přenášet do Poslanecké sněmovny.
"Většina české společnosti je buď agnostická nebo ateistická a nemá rozhodně žádnou velkou chuť vracet církvím jejich majetek," podotýká politolog Jiří Pehe. Hlas lidu - hlas boží - docela určitě dolehne až do Sněmovny.
"Asi by si většina českých občanů přála, aby církve měly dostatek majetku k tomu, aby byly skutečně odděleny od státu a nemusely být závislé na podpoře státu. Ale myslím si, že v podstatě většině Čechů je ta majetková situace církví lhostejná. Stává se pro ně emotivním problémem s politickým nábojem teprve v okamžiku, kdy se to téma otevře a kdy se řekne: my musíme církvím vrátit tolik a tolik majetku."
"V tom okamžiku se z toho stává politikum a tam se obávám, že většina Čechů se bude ptát spíše populisticky a také pod populistickým tlakem opozice: proč tolik peněz, jak se k tomu dospělo, proč se mají dávat právě církvím a podobně."
"Takže tam budou mít sociální demokracie - a také komunisté - velmi, velmi silnou munici."
O Janu Kasalovi není pochyb, že se za církevní zákon bude ve sněmovním kotli rvát tělem i duší. Uměl by jeho opodstatněnost ale vysvětlit nejen pověstné babičce z Horní Dolní, ale i všem nedůvěřivým a skeptickým chlapíkům a ženám, kteří mají úplně jiné starosti a ze zákona vidí jenom tu horentní sumu peněz, která má být vydána?
"My, jako česká a moravská společnost jsme žili z církevního šedesát let, tedy od osmačtyřicátého roku. A brali jsme z toho, co nám nepatřilo - jako společnost. A teď nastal ten čas, kdy je potřeba se k tomu postavit čelem a začít ty dluhy vracet."
"Jestli si někdo myslí, že je správné, aby využíval prostředků toho druhého, bez toho, že by za to cítil jakoukoli zodpovědnost že to má vrátit, tak já si myslím, že většina lidí, až si toto uvědomí, tak se přikloní k toleranci tohoto zákona."
